Příprava dálnic bude rychlejší, poslanci opět schválili zákon k urychlení budování dopravních staveb

29.9.2020Tiskové zprávy

Novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, zkráceně tzv. liniový zákon, dnes prošla ve sněmovně po té, co ji sem k projednávání vrátil Senát. Byla přijata ve sněmovní verzi. Jejím cílem je zkrátit dobu přípravy strategických dopravních staveb zhruba o třetinu až polovinu, ze stávajících třeba i 13 let. Novela má za cíl zjednodušit povolovací procesy tak, aby se předešlo často mnohaletým průtahům před zahájením staveb. Novelu předkládalo Ministerstvo dopravy spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Příprava dálnic bude rychlejší, poslanci opět schválili zákon k urychlení budování dopravních staveb

„Schválením tohoto dopravního zákona roku se výrazně posouváme k možnosti urychlit budování dopravní sítě bez zbytečného spekulování o výkupní ceně či všemožného oddalování. Ať už se pozemky pro strategické stavby vykupují nebo vyvlastňují, stejně k tomu podle zákona dříve či později dojde. Dáváme tedy do zákona garanci, že nikoho nepřipravíme ani o korunu,“ říká ministr dopravy Karel Havlíček.

Podstatným nástrojem k urychlení přípravy staveb je možnost umístit a povolit dopravní stavbu v jediném řízení, a to na základě méně podrobné dokumentace, s nímž je spojen také pouze jediný přezkum. Návrh novely zákona dále zavádí Jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. V takových případech bude nově vydáváno jediné závazné stanovisko, které nahradí veškeré správní akty vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny, což může oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok. Návrh počítá také se zavedením pevné lhůty pro vydávání závazných stanovisek. Ta je stanovena maximálně na 30 dní, respektive na 60 dní ve zvlášť složitých případech. Pokud nejsou tato stanoviska vydána ve lhůtách, novela počítá s tzv. fikcemi souhlasu.

Polská metoda výstavby

Do novely byly v průběhu schvalovacích procesu doplněny i zásady takzvané polské metody výstavby. Umožní se tím urychlení získání majetkových práv, která se nepodařilo zajistit dohodou s vlastníkem před zahájením stavebního nebo sloučeného řízení. „Polský model umožní investorům podat žádost o vydání stavebního povolení či společného povolení včetně žádosti o vyvlastnění zbývajících pozemků. O vyvlastnění těchto pozemků pak stavební úřad rozhodne samostatným výrokem v rámci stavebního povolení, resp. sloučeného rozhodnutí. Již dnes je sice možné vydat stavební povolení bez prokázání majetkových práv k pozemkům, ovšem stavbu je možné zahájit pouze v rozsahu vlastněných pozemků. Tento tzv. polský model tak fakticky může pomoci při urychlení vyvlastňování několika posledních problematických pozemků potřebných pro konkrétní stavbu, a to právě sloučením do jednoho řízení,“ říká iniciátor návrhu a předseda sněmovního podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník.

Novela chce zrychlit vyvlastnění potřebných pozemků

Ministerstva dopravy, průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj také v zákoně o vyvlastnění navrhují stanovení konkrétních lhůt pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění potřebného pozemku pro stavbu. Úřady budou mít 60 dní od zahájení vyvlastňovacího procesu na stanovení ústního jednání s dotčenými majiteli pozemků, po kterém bude následovat 30 denní lhůta pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění.

„Současná úprava, která nestanovuje žádnou lhůtu, nevytváří na vyvlastňovací úřad dostatečný tlak a motivaci, aby rozhodoval bezodkladně. Naopak výslovné stanovení lhůt přispěje k pozitivní motivaci vydávat rozhodnutí v přiměřených a realistických lhůtách,“ uvádí ministerstva v důvodové zprávě. Zatímco správní řád předpokládá maximální lhůtu 60 dní od zahájení řízení, tuto není v řízení o vyvlastnění objektivně možné splnit, proto jsou navrhovány lhůty delší a reálnější.

Ministerstva pro místní rozvoj a průmyslu a obchodu dále navrhují rozšířit možnost využití institutu mezitímního rozhodnutí i na stavby vodní a energetické infrastruktury.

Návrh dále podrobně upravuje problematiku rušení nepotřebných přejezdů a stanoví konkrétní kritéria, při jejichž splnění se zrušení přejezdu povolí. Tím dojde k zefektivnění modernizace i užívání dráhy a snížení nehodovosti na přejezdech.

Aktuálně resort dopravy staví celkem 253,8 km nových dálnic a silnic I. třídy, z toho dálnic na zelené louce 127,7 km, k tomu modernizace D1 v délce 71,0 km a 55,1 km jsou silnice I. třídy. Nejvíce rozestavěnými dálničními stavbami jsou modernizace brněnské D1, stavba pardubické D35, hradecké D11 a jihočeské D3.

Podrobnosti k jednotlivým stavbám najdete v naší interaktivní mapě.

Hlavní nástroje liniového zákona pro urychlení dopravních staveb:

Umístění a povolení dopravní stavby v jednom řízení s jedním přezkumem – zkrácení až o tři roky
Zavedení Jednotného závazného stanoviska u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí – zkrácení až o jeden rok
Zavedení pevných lhůt pro vydání závazných stanovisek dotčených orgánů vydaná během územního či stavebního řízení; maximálně 30 dní, ve zvláštních případech 60 dní
Jeden znalecký posudek pro více pozemků k ocenění hodnoty pozemků, využitelný po dobu tří let od jeho vyhotovení
Konkrétní lhůty pro vyvlastňovací úřady; 60 dní od zahájení řízení musí být stanoveno ústní jednání, následně 30 dní od ústního jednání musí úřad rozhodnout.