Autoškola: jak probíhají zkoušky žadatelů o řidičské oprávnění
Po ukončení výuky a výcviku v autoškole se žadatel o řidičské oprávnění podrobí zkoušce z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla. Žadatele o řidičské oprávnění přihlásí ke zkoušce u obecního úřadu obce s rozšířenou působností provozovatel autoškoly, a to do 15 dnů od ukončení výuky a výcviku. Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zařadí žadatele ke zkoušce tak, aby byla zahájena nejpozději do 15 dnů po obdržení žádosti provozovatele autoškoly o přihlášení ke zkoušce.
Zkouška se skládá ze dvou nebo tří částí, a to ze
- zkoušky z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy,
- zkoušky z praktické jízdy s výcvikovým vozidlem.
- u skupin C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E ze zkoušky z ovládání a údržby vozidla
Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy
Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy se provádí testem zpravidla na počítači, případně písemně. Test obsahuje otázky z pravidel provozu na pozemních komunikacích, z předpisu o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ze zdravotnické přípravy a dále z předpisů souvisejících s provozem na pozemních komunikacích, které jsou součástí výuky podle učebních osnov.
Na vykonání zkoušky se stanoví doba 30 minut, test je složen z 25 náhodně vybraných otázek s možností získání 50 bodů.
Pro hodnocení testu stupněm „prospěl“ je potřebné získání nejméně 43 bodů.
Znění všech zkušebních otázek z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy vydává Ministerstvo dopravy. Testy je možné si vyzkoušet zde.
Zkouška z praktické jízdy
Žadatel při zkoušce z praktické jízdy s výcvikovým vozidlem musí prokázat znalosti, dovednosti a chování včetně specifických požadavků pro jednotlivé skupiny vozidel. Zkouška je rozdělena do dvou částí, z nichž obě musí být hodnoceny stupněm „prospěl“.
V první části zkoušky žadatel o řidičské oprávnění prokazuje:
- základní znalosti a dovednosti úkonů přípravy vozidla před jeho použitím,
- rozjíždění s různým stupněm obtížnosti,
- zastavení vozidla,
- couvání a otáčení při couvání,
- zajíždění do omezeného prostoru a vyjíždění z něj,
- podélné, šikmé a kolmé parkování vozidla,
- zastavení a rozjíždění ve stoupání,
- řízení vozidla při malé rychlosti nejvýše do 30 km/h
Ve druhé části zkoušky žadatel o řidičské oprávnění prokazuje zejména znalosti:
- v bezpečném řízení vozidla s různou intenzitou provozu na pozemních komunikacích,
- řízení vozidla na různých druzích pozemních komunikací,
- řízení vozidla na křižovatce, která je řízena světelnou signalizací,
- řízení vozidla na úseku, kde je provoz hromadné osobní dopravy a kde je dostatečný pohyb chodců s vyznačenými přechody pro chodce,
- řízení vozidla mimo obec a v případě velkých měst alespoň na vícepruhové komunikaci, kde je dovolena rychlost vyšší než 50 km.h-1,
- ovládání vozidla ve vyšších rychlostech a při různých manévrovacích situacích,
- rychlého a bezpečného rozhodování v dopravní situaci při řízení vozidla,
- správné reakce na vzniklou dopravní situaci.
Konkrétní jednotlivé znalosti, dovednosti a chováni a podrobnosti o požadavcích na zkoušku z praktické jízdy jsou stanoveny ustanovením
§ 19 vyhlášky č. 167/2002 Sb.
Zkouška z ovládání a údržby vozidla
Zkouška ze znalosti ovládání a údržby vozidla se provádí ústně u modelů či výcvikového vozidla (ne u obrazů). Při zkoušce z ovládání a údržby vozidla prokazuje žadatel o řidičské oprávnění pro skupiny vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D a D+E znalosti základních soustav vozidla a činitelů, které mají vliv na bezpečnost jízdy, ekonomiku provozu a na životní prostředí, znalosti v provádění údržby vozidla, jakož i rozpoznávání a odstraňování vyskytujících se poruch s ohledem na požadavky bezpečnosti provozu motorových a přípojných vozidel. Jde-li o žadatele o řidičské oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E se provádí odpověďmi na 3 otázky, pro skupinu D1, D1+E, D nebo D+E na 4 otázky.
Úplné znění otázek ke zkoušce z ovládání a údržby vozidla jsou uvedeny v
příloze č. 6 vyhlášky č. 167/2002 Sb.