„Jsem rád, že jsme dnes mohli společně se saskými kolegy prezentovat Evropské komisi společný zájem na zařazení vysokorychlostní trati přes Ústí nad Labem do Drážďan do co nejvyšší vrstvy TEN-T sítí. Z důvodu možnosti spolufinancování z evropských zdrojů je to pro nás spolu s novými tratěmi Praha-Brno či Přerov-Ostrava jedna z priorit,“ říká ministr dopravy Karel Havlíček s tím, že to, ve které vrstvě sítě se tyto trasy nakonec ocitnou, bude předmětem dalších debat.
Jednání se věnovalo i financování staveb rychlých spojení. Důležitou informací je to, že EK plánuje vytvořit specifickou vrstvu pro klíčové evropské projekty strategického zájmu s požadovaným termínem dokončení k roku 2040, které by mohly být spolufinancovány z připravovaných evropských finančních nástrojů.
„Peníze z CEFu potřebujeme především na přípravu a následné budování našich velkých strategických staveb, proto chceme mít co nejvíc projektů v core vrstvě transevropských sítí. Je důležité uvědomit si, že bez vysokorychlostní železnice mezi Prahou a Brnem se rychlé spojení mezi Berlínem, Drážďany, Prahou, Brnem, Vídní či Bratislavou a Budapeští zásadně nezlepší a toto spojení nebude hrát důležitou roli v rámci evropských železničních koridorů. A oceňuji, že si toho je Evropská komise vědoma,“ doplňuje ministr Havlíček.
ČR se přípravě VRT intenzivněji věnuje od roku 2017, kdy byl vládou schválen Program rozvoje Rychlých spojení v ČR. Vláda se tak jasně vyjádřila k podpoře tohoto systému a k ambici takový projekt v tuzemsku realizovat. Potom se v dalších letech plně rozběhly přípravy jednotlivých ramen v souladu s požadavky stavebního zákona na jednotlivé stupně. Příprava je nyní nejdále u úseku Praha-Běchovice - Poříčany a u Krušnohorského tunelu, u kterých lze očekávat, že by právě tyto stavby mohly být zahajovány jako první. Více informací o VRT v ČR naleznete
zde.