Krajskou dopravu stát dlouhodobě podporuje, nejinak je tomu i letos

7.8.2026Na pravou míru

V médiích se objevily informace o dopisu ministra dopravy Ivana Bednárika o možnostech státu přispívat na obnovu či výstavbu krajského majetku: silnic II. a III. třídy. Reakce krajů v médiích by mohla být vykládána jako informace o konci podpory krajské dopravy státem. Není tomu tak. Věc uvádíme na pravou míru.

Krajskou dopravu stát dlouhodobě podporuje, nejinak je tomu i letos

Ministerstvo dopravy dlouhodobě podporuje rozvoj krajské dopravní infrastruktury a tato podpora pokračuje i letos. Jen prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury poskytl stát od roku 2015 na silnice II. a III. třídy více než 40 miliard korun. Další více než 4 miliardy korun jsou v letošním rozpočtu určeny na významné krajské dopravní projekty, které zlepší dopravní obslužnost regionů, zvýší bezpečnost a podpoří jejich další rozvoj. Každoročně navíc stát investuje stovky milionů korun do bezpečnosti na silnicích II. a III. třídy, mostů nebo cyklostezek. Celkově tak od roku 2015 směřovaly do krajské dopravy ze státního rozpočtu přibližně stovky miliard korun, ať už na silnice, nebo například na objednávku regionální železniční dopravy.

V rozpočtu SFDI je plně zajištěno přes 4 miliardy korun na konkrétní projekty na komunikacích ve správě krajů, které mají zásadní význam pro dopravní obslužnost i hospodářský rozvoj regionů a taky bezpečnost atd. Vedle toho stát od roku 2015 poskytl krajům prostřednictvím SFDI na silnice II. a III. třídy více než 40 miliard korun. Nad rámec tohoto investujeme ročně stovky milionů do bezpečnosti na silnicích II. a III. tříd a cyklostezek. Nejde tedy o to, že by stát krajské silnice nepodporoval. Naopak. Dlouhodobě na ně směřují desítky miliard korun nad rámec standardního systému financování krajů.

Je ale potřeba rozlišovat mezi strategickými investicemi a běžnou správou majetku. Silnice II. a III. třídy jsou majetkem krajů a jejich správa, údržba a opravy jsou především odpovědností jejich vlastníka. Kraje na tuto činnost dostávají vlastní daňové příjmy prostřednictvím rozpočtového určení daní. Příspěvky ze SFDI na běžné opravy byly vždy nenárokovou a doplňkovou pomocí státu, nikoliv automatickým nárokem. Tento systém vznikl v době, kdy stát teprve rozjížděl rozsáhlé investice do dopravní infrastruktury. Dnes je situace zásadně odlišná. Stát každoročně investuje rekordní částky do výstavby dálnic, silnic I. třídy, modernizace železnice, vodních cest i dalších strategických projektů; tedy infrastruktury, kterou ostatně obyvatelé krajů též logicky využívají a slouží jejich rozvoji. V následujících letech navíc vstoupí do rozhodující fáze výstavba severní části Pražského okruhu, středočeské D3, D52, D55, pokračování D11 i řady významných obchvatů měst. Právě s ohledem na rekordní objem těchto investic a celkové možnosti státního rozpočtu nebylo možné vyhovět dalšímu dodatečnému požadavku Asociace krajů. Zároveň je fér připomenout, že nejde o žádnou novou situaci ani změnu pravidel. S příspěvkem ze SFDI na běžnou údržbu krajských silnic nepočítal ani návrh rozpočtu SFDI pro rok 2026 připravený předchozí vládou na podzim roku 2025. Jinými slovy, nejde o rozhodnutí, které by vzniklo až nyní, ale o pokračování rozpočtového rámce, se kterým se při přípravě letošního rozpočtu počítalo od samého začátku.

Je také fér připomenout, že stát krajskou dopravu dlouhodobě financuje v mimořádném rozsahu. Od roku 2015 směřovalo do krajské dopravy ze státního rozpočtu přibližně 100 miliard korun, a to nejen na silnice II. a III. třídy, ale také na regionální železniční dopravu a další dopravní projekty.