Dálniční známky a mýtné

Žádost:
„…požaduji informace, které jsou podkladem pro stanovisko mluvčího ve věci dálničních známek a vybíraného mýtného…“

Odpověď:
Ministerstvo dopravy ČR Vám na základě příslušných podkladů sděluje následující informace.

Tiskový mluvčí čerpal informace z vyjádření ředitele věcně příslušného Odboru liniových staveb a silničního správního úřadu Ministerstva dopravy ČR. Při stanovení poplatku za pozemní komunikace, tedy finančně nejvýznamnější složky mýtného, se musí splnit požadavek směrnice 1999/62 Euroviněta uvedený v článku 7b odst.1: Poplatek za pozemní komunikace pro těžká vozidla musí být založen na zásadě návratnosti nákladů na pozemní komunikace. Vážený průměrný poplatek za pozemní komunikace pro těžká vozidla musí být vztažen ke stavebním nákladům a nákladům na provoz, údržbu a rozvoj dané sítě pozemních komunikací. Vážený průměrný poplatek za pozemní komunikace může rovněž zahrnovat návratnost kapitálu nebo ziskovou marži vycházející z tržních podmínek. Váženým průměrným poplatkem za pozemní komunikace se rozumí celkový příjem z poplatků za pozemní komunikace za stanovenou dobu vydělený počtem vozokilometrů ujetých těžkými vozidly na silničních úsecích podléhajících v tomto období zpoplatnění.

Náklady na provoz, údržbu a opravy sítě se do výpočtu počítají v roce jejich vynaložení. Investiční náklady se rozkládají v čase na základě principu odepisování v délce trvání 30 let. Současnou mýtnou sazbu tak ovlivňují nejen investice současné, ale i ty velmi minulé, realizované v počátku 90. let. Současné rekordní investiční tempo však opětovně vstupuje do výpočtu jen 1/30 každý rok, a proto pro případné zvýšení mýtných sazeb by bylo potřebné udržet vysoké investiční tempo i do budoucna. Jak samozřejmě síť poroste a zároveň bude přirozeně stárnout, bude vyžadovat stále vice obnovovacích nákladů, což bude možné ve výpočetním mechanismu následně zohlednit.