Pro plavební sezónu 2026 je pro vodní turisty připravena řada novinek

Pro plavební sezónu 2026 je pro vodní turisty připravena řada novinek

20.3.2026Tiskové zprávy

Ministr dopravy Ivan Bednárik spolu s ředitelem Ředitelství vodních cest ČR Lubomírem Fojtů dnes představili novinky Ministerstva dopravy a jeho investiční organizace Ředitelství vodních cest ČR na infrastruktuře vodních cest v roce 2026. Batův kanál se na letošní plavební sezónu rozrůstá o novou plavební komoru, lepší kvalitu služeb pak bude poskytovat několik přístavů a přístavišť na této vodní cestě. Rekreační plavba u nových přístavišť na Labi a Vltavě v loňském roce zaznamenala rekordní sezónu, letos bude novinkou moderní servisní loď se službami i pro malá plavidla v Praze a soustava bezpečnějších čekacích stání na proplavení zdymadly na Vltavě. Kompletní informace o aktuální splavnosti nejen na českých vodních cestách, ale v celé Evropě poskytne inovovaný webový portál EuRIS. 

Pro plavební sezónu 2026 je pro vodní turisty připravena řada novinek
„Letos se mohou turisté na Baťově kanálu těšit opravdu na velké množství novinek. Díky nové plavební komoře se oblíbená vodní cesta prodlouží o dalších sedm kilometrů směrem na jih a Hodonín se stane přístavním městem. Už loni jsme se dostali téměř na magickou hranici 100 tisíc návštěvníků a věřím, že letos ji překonáme. Pomoci by k tomu měla i rozšířená přístaviště v Hodoníně, Napajedlech a ve Veselí nad Moravou, jejichž kapacitu Ředitelství vodních cest rozšířilo na dvojnásobek. A od 1. května bude turistům sloužit také lepší zázemí v přístavech Petrov a Strážnice,“ představuje hlavní novinky ministr dopravy Ivan Bednárik.

Na Labi byla v minulých letech dokončena základní soustava 13 veřejných přístavišť pro malá plavidla. V roce 2025 je navštívilo celkem 3165 plavidel, což u přístavišť zprovozněných v předchozích letech znamená meziroční nárůst o 40 %. Loni nově dokončená přístaviště Brandýs nad Labem, Nymburk a Kolín pak navštívilo 867 plavidel. Aktuálně je dokončováno přístaviště pro osobní lodě ve Staré Boleslavi a bude uvedeno do provozu v červnu. 

„Hlavní novinkou na Vltavě bude moderní servisní loď pro Prahu. 16. března už dorazila z loděnice v Nizozemsku do České republiky a nyní probíhá finální zprovozňování a testování. Do plné služby nastoupí v Praze v průběhu května, kdy nahradí dosavadní servisní loď z roku 1998,“ říká Lubomír Fojtů, ředitel investora Ředitelství vodních cest ČR. „Turisté a sportovci na vodních cestách jistě ocení, že tankování pohonných hmot i další ekologické služby bude nově poskytovat i pro malá rekreační plavidla. Jedná se o první opravdový tanker pro pohonné hmoty pod českou vlajkou, odpovídající nejpřísnějším standardům. Unikátní je plug-in hybridní pohon, umožňující plně elektrický provoz v centru metropole.“

Pohodlnému a bezpečnému proplavování plavebními komorami pomáhají samostatná stání pro vyčkávání malých plavidel, až bude zdymadlo připraveno. Pro letošní plavební sezónu budou sloužit stání na 7 zdymadlech, vybudovaná v průběhu posledních 5 let. U posledních dvou plavebních komor Štěchovice a Podbaba, kde je technické řešení složité, budou stání dokončena během tohoto roku a uživatelům budou k dispozici příští sezónu.

Veškeré potřebné informace o splavnosti i o další infrastruktuře a provozu na vodních cestách turisté i profesionální posádky lodí nyní naleznou na jednotném evropském portále Říčních informačních služeb EuRIS (www.eurisportal.eu) . Aktuální oficiální data nejen o 521 km českých vodních cest, ale také o dalších 27 000 km vodních cest, 3000 zdymadel a 1800 vodočtech napříč Evropou jsou dostupné na jediném místě a kompletně v češtině. Provozní situaci ilustruje živá poloha kolem 13 000 plavidel prostřednictvím systému AIS. Pomocí plánovače plavby lze vytvořit itinerář plavby se všemi omezeními a uzavírkami. Jedná se o reálný případ úspěšné spolupráce na standardizovaných digitálních službách, kde Česká republika spolupracuje s dalšími 12 státy. Koncem loňského roku byl portál přebudován na přehledné mapové rozhraní, vhodné i pro mobilní zařízení. Síť českých vodních cest pak byla rozšířena o horní Vltavu a Baťův kanál, sloužící rekreační plavbě.



 
Zpět na výpis článků