Vyjádření MD ke kontrole NKÚ

9.6.2025Na pravou míru

Vyjádření MD, SFDI a ŘSD ke kontrolním závěrům NKÚ z kontrolní akce Peněžní prostředky určené na kontrolní vážení vozidel na dálnicích a silnicích I. třídy a příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury z pokut uložených v souvislosti s kontrolním vážením vozidel 24/11.

Ministerstvo dopravy, Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) s mnoha prezentovaným závěry nesouhlasí. Některé závěry vychází ze situací, které již dlouho nejsou aktuální, některé kritizované situace vznikly z nečinnosti dotčených samospráv nebo z délky procesu nutných legislativních změn. V dalších bodech je již náprava buď zjednána, nebo se na ní i ve spolupráci s obcemi s rozšířenou působností pracuje. Aktuální stav vysokorychlostního vážení jsme zveřejnili v tiskové zprávě v pátek 6. června 2025.

Dále je důležité si uvědomit, že přínos vysokorychlostních vah nespočívá jen ve vybírání pokut, především jde o omezení průjezdů přetížených kamionů a s tím spojenou devastací silnic. To, že se díky vahám pohyb takovýchto vozidel v některých dotčených oblastech snížil, se již v uplynulých měsících potvrdilo.

Jednotlivá tvrzení NKÚ proto uvádíme na pravou míru.

1)   ,,Systém kontrolního vážení vozidel neplnil svou základní funkci (...) velké množství vážních deliktů se Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vůbec nepodařilo předat příslušným obcím k dalšímu řešení a skutečné postihy končily na úrovni jednotek procent.“

•   Jedná se o zavádějící konstatování. Každá provozovaná váha plnila svou funkci, ať už zasíláním byť omezeného množství vážních lístků nebo vytipováním přetížených vozidel pro nízkorychlostní kontrolní vážení. Zároveň není jasně specifikován údaj „jednotek procent“. Není jasné, zda se jedná o podezření z přestupku nebo uložených pokut. V případě pokut ano, systém se ovšem dlouho testoval, odhalovaly se nedostatky a musela se upravovat jak legislativa, tak samotné váhy.

•   Vysokorychlostní vážení je unikátní systém, který přináší technická i administrativní úskalí, které se ale již podařilo překonat. Je důležité si uvědomit, že Česko je světovým průkopníkem v tak masovém vážení vozidel. Na konci roku 2025 bude v provozu celkem 31 vysokorychlostních vah po celé republice.

2)   „Přetížené kamiony byly důvodem, proč stát v letech 2019–2023 vynaložil přes 73 miliard korun na opravy a údržbu hlavních silnic.“

•   Takové tvrzení není ničím podložené. V rámci kontroly nebyla nijak doložena přímá souvislost mezi výší těchto výdajů a jízdami přetížených vozidel. Přestože je nesporné, že přetížená vozidla urychlují opotřebení vozovek a mostních konstrukcí, nelze tvrdit, že právě kvůli nim stát vynakládá miliardy korun navíc.

3)   „Kontrolní vážení vozidel bylo v České republice zavedeno již v roce 2000 . Od roku 2010 ho mohou provádět i automatické vysokorychlostní váhy, přičemž první z nich uvedlo ŘSD do provozu až v roce 2020.„

•   Vysokorychlostní vážení bylo v roce 2010 zavedeno pouze legislativně a to ještě formou poslaneckého návrhu ve sněmovně, nikoli vládním návrhem zákona. V té době neexistovaly ověřené a v praxi vyzkoušené váhy. Stát preferoval kontroly v podobě nízkorychlostního kontrolního vážení.

4)   „K řešení však ŘSD předalo obcím s rozšířenou působností jen 289 tisíc z nich, tedy přibližně 58 %. Zbývajících více než 200 tisíc případů nebylo vůbec řešeno.“

•   U počtu předaných případů obcím s rozšířenou působností se jedná pouze o konstatování, které vyplývá z podkladů ŘSD. Obce opakovaně odmítaly řešit přestupky z důvodu personálního a softwarového vybavení, kdy byly schopné vyřídit sotva desítky až malé stovky přestupků měsíčně oproti tisíců vygenerovaných vážních lístků. Některé ORP vůbec tuto agendu nechtěly řešit. Jedná se zejména o roky 2020 a 2021 (cca 180 tis.). To se již ve spolupráci s dotčenými ORP již změnilo.

5)   „Ve výsledku Státní fond dopravní infrastruktury inkasoval za celé čtyři roky z přestupků zaznamenaných všemi sedmi provozovanými váhami pouhých 21 milionů korun.“

•   Zpráva NKÚ zmiňuje období ,,čtyři roky”. V kontrolovaném období, tj. od 1. 1. 2019 do 30. 9. 2024, SFDI evidoval a zaúčtoval příjmy z pokut ve výši 103 536 028,75 Kč a to ať již za nízkorychlostní nebo vysokorychlostní kontrolní vážení.

•   Celková částka příjmů z pokut, které přijal SFDI z vysokorychlostního kontrolní vážení vozidel, činila v kontrolovaném období 21 131 700 Kč, což představovalo 20,4 % všech příjmů z pokut z kontrolního vážení, které byly SFDI v uvedené, období odvedeny. NKÚ tedy prezentuje pouze výsledky z období 2021 až 2024 a částku 21 mil. Kč.

6)   „Všech sedm vah, které od roku 2020 ŘSD zprovoznilo, neplnilo svou funkci v průměru více než 60 % času, po který byly nasazeny do provozu.“

•   Tvrzení postrádá kontext. Veškeré problémy se zaváděním tohoto nového inovativního systému byly technické jako jsou vadné napájení, senzory, problémy s ověřením a kalibrací, s kvalitou vozovky apod. Vše se podařilo v čase optimalizovat, samotné váhy i legislativní rámec, jednalo se tedy o proces zavádění samotného vysokorychlostního vážení v ČR se všemi úskalími.

7)   „Ministerstvo dopravy (MD) nevytvořilo podmínky pro jejich plnohodnotný provoz. (...)

•   Podmínky pro plnohodnotný provoz výrazně zlepšily legislativní úpravy z let 2022-2024, avšak provoz vah s pokutováním všech zachycených přestupků v režimu 24/7 by v praxi znamenalo zahlcení dotčených obcí s rozšířenou působností tísici pokutami denně, na které by potřebovali přijmout desítky nových úředníků.

•   Novela zákona o pozemních komunikacích i příslušné vyhlášky proto umožnily provozovat kontrolní vážení v režimech „ostrého“ nebo „indikativního“ režimu, tedy zapínat náhodně váhy pro automatizované pokutování. Obdobně fungují i některé systémy měření rychlosti vozidel. To umožňuje administrovat přestupky za přetížené kamiony bez zahlcení správních orgánů ORP. Indikativní režim vah je pak využíván pro předvýběr vozidel ke kontrole přímo v provozu.

8)   „Resort nevyřešil zejména spolupráci s obcemi s rozšířenou působností, např. otázku přenosu a zpracování velkého objemu dat nebo dostupnost relevantních údajů o vozidlech.“

•   Dostupnost dat o zahraničních vozidlech nelze řešit národní legislativou, musí být řešeno v evropském právu a ČR tyty požadavky uplatnila a v rámci aktuálního návrhu směrnice CBE se jako důvod pro přístup k datům v rámci EUCARIS doplňuje i provádění kontrolního vážení. Zatím nebylo schváleno na evropské úrovni.

9)   „Situaci nezlepšily ani legislativní změny ze strany MD. (...) Jízdy vozidel s přetíženými nápravami ale dál pokračují a jejich destruktivní vliv na silnice přetrvává. (...) Ministerstvem prosazené úpravy tak reálný problém vyřešily jen na papíře, ale nikoliv na silnicích.“

•   Jízda s přetíženou nápravou způsobuje výrazně větší poškození vozovky než překročená celková hmotnost, proto jsme iniciovali novelu směrnice CBE, zintenzivňujeme kontroly níkorychlostního kontrolního vážení, zřídili jsme a od 1. července začne na silnicích fungovat samostatná Inspekce silniční dopravy (transformovaná ze současného Centra služeb pro silniční dopravu), a posilují se pravomoci silničních inspektorů, včetně vážením náprav.

10)   „Systém zkrátka nebyl nastaven tak, aby fungoval účinně a plnil tak svoji represivní a preventivní úlohu. (...) Ze státního rozpočtu, tedy z kapes daňových poplatníků, tak zbytečně odcházejí miliardy korun na opravy škod, které vůbec nemusely vzniknout.“

•   Systém nebyl ideálně nastaven, z toho důvodu se provedly legislativní změny a budují se nové váhy, které zajistí plošnou kontrolu na dálniční síti a výrazně zvýší efektivitu vysokorychlostního vážení i nízkorychlostního vážení. (Více v aktuální zprávě MD a ŘSD).

•   Dodatečné škody v řádech miliard korun na silnicích rozhodně není způsobeno četností vysokorychlostní nebo nízkorychlostních vah. Jedná se o zavádějící konstatování, které není ničím podloženo.

•   NKÚ sám uvádí v kontrolním protokolu, že na základě předložených dokladů a informací NKÚ „nemohl vyhodnotit vliv systému kontrolního vážení na počet jízd přetížených vozidel, popř. jejich snížení.” NKÚ sám uvádí, že nemohl vyhodnotit vliv systému na cíl, tj. účelnost systému, přitom v předchozím textu Protokolu na více místech sníženu účelnost systému uvádí, ale bez důkazu a vyhodnocení. ŘSD proti těmto nepodloženým závěrům podávalo námitky.

•   Zpráva NKÚ dále kritizuje údajně nízké počty nízkorychlostních vážení za použití mobilních vah, avšak není patrné, o co konkrétně se toto tvrzení opírá a z čeho vyplývá optimální počet kontrolních jednotek. V praxi je navíc potřeba se zaměřovat i na porušení jiných předpisů než jen přetížení vozidel, protože na BESIP má závažnější vliv celá řada jiných přestupků.