Vlajka

Projekty CEF

Dokumenty > Evropská unie > Programy > CEF - Nástroj pro propojení Evropy > Projekty CEF
Projekty CEF

Vybrané dopravní projekty realizované s podporou CEF1 (2014–2020)

Dopravní infrastruktura

Silniční doprava

Rekonstrukce odpočívky Střechov na pravé a levé straně dálnice D1 (km 52) – stavební práce včetně projektové a inženýrské činnosti.
Rozšíření stávající odpočinkové zóny po obou stranách dálnice D1, která je součástí páteřního dopravního koridoru Rýn-Dunaj, s cílem zvýšit kapacitu a zajistit bezpečné parkovací podmínky na hlavní silniční síti. Akce se týkala jak studií ke zpracování dokumentace pro získání územního rozhodnutí, stavebního povolení a zpracování zadávací dokumentace pro zadání stavebních prací, tak i následných prací.
Výsledkem realizace je 166 nově vybudovaných / modernizovaných parkovacích míst (74 míst pro osobní automobily, 82 míst pro nákladní automobily, 4 místa pro autobusy a 6 míst pro automobily s přívěsem nebo obytné vozy) na pravé straně dálnice D1 a 181 nově vybudovaných / modernizovaných parkovacích míst (67 míst pro osobní automobily, 98 míst pro nákladní automobily, 6 míst pro autobusy a 10 míst pro automobily s přívěsem nebo obytné vozy) na levé straně dálnice D1. Díky projektu se celková kapacita odpočinkové zóny zvýšila o 214 parkovacích míst, z toho o 126 míst pro nákladní automobily.
Příspěvek CEF1 – 9 198 700 EUR

 

Rozšíření odpočívky Humpolec (km 88,3 dálnice D1 - vlevo) – stavební práce včetně projektové a inženýrské činnosti.
Rozšíření stávající odpočinkové plochy v Humpolci na levé straně dálnice D1 s cílem zajistit bezpečné parkovací podmínky na páteřním dálničním koridoru. Předmětem akce byly studie pro zpracování dokumentace pro stavební povolení a stavební práce na modernizaci a rozšíření odpočinkové plochy. Výsledkem realizace je 57 nových / modernizovaných parkovacích míst (31 míst pro osobní automobily, 19 míst pro nákladní automobily, 4 místa pro autobusy a 3 místa pro osobní automobily s přívěsem nebo obytné vozy). Celková kapacita odpočinkové zóny se zvýšila o 24 parkovacích míst, z toho o 8 míst pro nákladní automobily.
Příspěvek CEF1 – 1 398 016 EUR

 

Zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení, provedení stavby a realizace činností vedoucích k vydání stavebního povolení pro vybrané úseky D52.
Akce byla součástí globálního projektu výstavby silničního úseku Pohořelice - státní hranice CZ/AT (část dálnice D52), který se nachází na Baltsko-jadranském koridoru. Opatření bylo realizováno z důvodu splnění požadavků sítě TEN-T na silniční infrastrukturu – zahrnovalo zpracování stavebních projektů a dokumentace EIA pro dílčí úseky 5206.1 (obchvat Mikulova), 5206.2 (mezi mimoúrovňovým křížením Mikulov jih a hranicí CZ/AT) a 5206.3 (mezi křížením se silnicí II/414 a Bavory). Projekt přispěl ke zlepšení podmínek silniční dopravy podél koridoru hlavní sítě Balt-Jadran, pokud jde o úsporu času, snížení přetížení a zvýšení bezpečnosti. 
Příspěvek CEF1 – 902 093 EUR

 
  • Dálnice D11 – úsek Trutnov-státní hranice ČR/Polsko – 1. etapa / 2. etapa

Zpracování projektové dokumentace pro vydání územního rozhodnutí pro stavbu D11 – úsek Trutnov - státní hranice ČR/PL v celkové délce 21,23 km.
Akce byla součástí globálního projektu výstavby dálnice D11 mezi Hradcem Králové a státní hranicí s Polskem. Předmětem byly studie pro získání územního rozhodnutí pro novou dvouproudovou rychlostní silnici o délce 21,175 km v české části přeshraničního úseku Trutnov-státní hranice mezi Českou republikou a Polskem. Úsek se nachází na ostatních úsecích hlavní sítě - konkrétně na úseku Nowa Sól-Hradec Králové. Vydání územního rozhodnutí bylo zásadním krokem před vypracováním finálního projektu, vydáním stavebního povolení a zahájením stavebních prací, které zahrnují 3 mimoúrovňová křížení, 27 mostů a 2 tunely. Jejich dokončením dojde k odstranění současného přeshraničního úzkého hrdla, snížení dopravní zácpy a přispění k úspoře času a zvýšení bezpečnosti.
Příspěvek CEF1 – 1 466 300 EUR
 

Železniční doprava

Akce byla zaměřena na modernizaci železničního uzlu Plzeň, který se nachází na železniční trase „Praha–Plzeň-Domažlice/hranice Česká republika-Německo“. Tato železniční trať patří do koridoru hlavní sítě Rýn–Dunaj a poskytuje klíčové dopravní spojení českých měst Prahy a Plzně s německými metropolitními oblastmi Norimberk a Mnichov.
Akce zahrnovala jak studie (vypracování projektové dokumentace, posouzení/ověření souladu s příslušnými právními předpisy o životním prostředí, získání stavebního povolení a výběrové řízení na hlavní zakázku), tak samotné stavební práce rozdělené do 2 návazných fází, včetně stavebního dohledu, a významně přispěla k odstranění důležitého úzkého místa na železniční lince „Praha–Plzeň-Domažlice/hranice Česká republika-Německo“ a zlepšila její rychlost, kapacitu, bezpečnost a interoperabilitu.
Příspěvek CEF1 – 22 613 926 EUR
 

Akce se zabývala třetí fází modernizace plzeňského železničního uzlu, která měla za cíl zlepšit technické parametry úseku "Plzeň–Cheb" (od km 350,781 do km 352,201) a úseku "Plzeň–Domažlice" (od km 105,176 do km 108,310), zejména ke zvýšení maximální rychlosti až na 160 km/h a dosažení kategorie trati UIC D4. Akce se skládala ze studií a stavebních prací. Studie se týkaly vypracování návrhu projektu, posouzení/ověření souladu s příslušnou environmentální legislativou, získání stavebních povolení a výběrové řízení na hlavní zakázku, stavební práce zahrnovaly akvizici pozemků a jejich přípravu, přemístění silnic, rekonstrukci železniční trati a stavební dohled.
Příspěvek CEF1 – 35 761 031 EUR
 

Akce se týkala druhé fáze modernizace železniční trati "Praha-Hostivař – Praha-Hlavní nádraží" v úseku od km 177,570 do km 183,640. Hlavním cílem bylo zlepšit technické parametry železniční trati, zejména zvýšit rychlost na 120 km/h a dosáhnout třídy zatížení UIC D4 a prostorové průchodnosti UIC GC.
Tato akce byla součástí globálního projektu zaměřeného na komplexní rekonstrukci železničního uzlu Praha s cílem zvýšit jeho kapacitu, zlepšit bezpečnost a interoperabilitu. (Opatření nezahrnovala implementaci ERTMS, která je předmětem samostatného pprojektu nasazení ERTMS pro celou železniční trať.)
Příspěvek CEF1 – 110 309 931 EUR
 

Akce se týkala modernizace železniční tratě "Beroun – Králův Dvůr" v celkové délce 5,2 km. Hlavním cílem bylo zvýšit maximální rychlost na 110–150 km/h a dosáhnout parametrů železniční kategorie UIC D4. Jako součást globálního projektu zaměřeného na modernizaci železniční trati "Praha–Plzeň-Domažlice/Cheb-DE" významně přispěla celkovému zkvalitnění hlavní sítě koridoru Rýn–Dunaj.
Akce se skládala ze studií (zpracování návrhu projektu, hodnocení/ověření souladu s příslušnou environmentální legislativou, získání stavebních povolení a výběrové řízení na hlavní stavební smlouvu) a navazujících stavebních prací (akvizice pozemků, rekonstrukce železniční trati, rekonstrukce stanice Beroun a stavebního dohledu). 
Příspěvek CEF1 – 53 921 994 EUR
 

Akce se zabývala modernizací železniční stanice Cheb, která se nachází na železniční trati „Praha–Plzeň–Domažlice/Cheb–CZ/DE hranice“, jež patří do předem určeného úseku „Mnichov/Nürnberg–Praha“ hlavního železničního koridoru Rýn-Dunaj.
Tato akce byla součástí globálního projektu, jehož cílem je komplexní modernizace konvenční železniční trati „Praha–Plzeň–Domažlice/Cheb–CZ/DE hranice“ za účelem dosažení souladu s platnými standardy hlavního železničního koridoru. Akce se skládala ze studií a navazujícíh stavebních prací. Studie zahrnovaly vypracování projektové dokumentace pro získání stavebního povolení a vypracování zadávací dokumentace, stavební práce zahrnovaly modernizaci železniční infrastruktury na stanici Cheb.
Příspěvek CEF1 – 13 882 635 EUR
 

Tato akce byla součástí globálního projektu, jehož cílem je modernizovat železniční koridor Praha–Brno. Pardubický železniční uzel se nachází na koridoru hlavní sítě Rýn-Dunaj. Celkovým cílem akce bylo zlepšit technický stav a parametry železničního uzlu tak, aby byla zajištěna potřebná interoperabilita, vyšší rychlost na trati a zkrácená doba jízdy.
Akce zahrnovala především rekonstrukci podstavby a nadstavby, výstavbu servisních a technologických budov, instalaci nového zařízení pro vzájemné propojení a signalizaci, modernizaci technologie trolejového vedení a těžkých proudů a stavební dohled. Zahrnovala (znovu)výstavbu pěti nástupišť - všechna s bezbariérovým přístupem, novými výtahy a eskalátory. Modernizované koleje v celkové délce 23 476 metrů nyní splňují požadavky EU pro základní síť, což zajišťuje rozchod 1 435 mm a zatížení náprav 225 kN umožňující provoz vlaků o délce 740 m a rychlosti alespoň 160 km/h po hlavních kolejích.
Příspěvek CEF1 – 81 495 144 EUR
 

Tato akce se týkala modernizace železničního uzlu Přerov, jako důležité křižovatky hlavní sítě na úseku "Katowice-Ostrava-Brno-Vídeň a Katowice-Žilina-Bratislava–Vídeň" Baltsko-jaderského koridoru a úseku "Ostrava/Přerov-Žilina-Košice–ukrajinská hranice" koridoru Rýn–Dunaj. Kvůli nedostatečným technickým parametrům a zhoršenému stavu představoval železniční uzel Přerov hlavní identifkované úzké hrdlo železniční sítě.
Akce se zabývala výstavbou silničních a pěších nadjezdů, výstavbou technologické budovy v předjížděcí stanici Dluhonice, modernizací zabezpečovacího zařízení, signalizace a trolejového vedení. Modernizovaná infrastruktura nyní splňuje evropské požadavky na hlavní síť - tj. rozchod kolejí 1 435 mm, zatížení náprav 225 kN a koleje umožňující provoz vlaků o délce 740 m a rychlosti alespoň 160 km/h (s určitými omezeními v městských oblastech).
Příspěvek CEF1 – 45 231 515 EUR
 

Tato navazující akce globálního projektu zaměřeného na celkovou modernizaci železničního uzlu Přerov se zabývala stavebními pracemi na modernizaci vybraných úseků v rámci železničního uzlu Přerov za účelem zvýšení kapacity, bezpečnosti a interoperability. 
Z celkového pohledu tato akce výrazně podporuje efektivitu a kvalitu dopravních spojení v České republice i s dalšími zeměmi Evropské unie, což ovlivňuje zvýšení regionálních a mezinárodních toků osobní a nákladní dopravy.
Příspěvek CEF1 – 33 137 851 EUR



Vnitrozemská vodní doprava

Modernizace vodní cesty „Labe-Vltava“ v České republice – zdymadel Hořín a Štvanice na Vltavě.
Akce byla součástí globálního projektu zajištění bezpečnosti a spolehlivosti podmínek vnitrozemské říční plavby. Obě plavební komory na Vltavě se nacházejí na předem vymezeném úseku hlavního koridoru Rýn – Dunaj na předem vymezeném úseku Hamburk-Drážďany-Praha-Pardubice. Akce zahrnovala stavební práce na modernizaci komorových vrat na zdymadle Hořín a přístupů do komory na zdymadle Štvanice a také projektový management. Po svém dokončení výrazně podpořila využívání vnitrozemské vodní dopravy a odstranila úzká místa podél koridoru hlavní sítě.
Příspěvek CEF1 – 10 686 547 EUR
 

Multimodální doprava

Cílem akce bylo zvýšit efektivitu jádrového nákladního terminálu v Paskově (nachází se 13 km jižně od Ostravy na Baltsko-Adriatickém koridoru) prostřednictvím snížení počtu nakládacích/vykládacích operací a umožnění provozu vlaků dlouhých 740 metrů.
Akce byla třetí a závěrečnou fází globálního projektu spočívajícího v modernizaci a vylepšení tohoto terminálu a byla rozdělena do 2 hlavních komponent - práce na prodloužení železničních tratí (2 nové tratě o délce 365 m) a dále studie a navazující práce na rekonstrukci železniční vlečky (3 nové tratě o délce 750 metrů). Celkově akce významným způsobem přispěla k podpoře kvalitní multimodální dopravy v Moravskoslezském kraji.
Příspěvek CEF1 – 5 797 936 EUR
 

Tato akce se týkala optimalizace a rozvoje terminálu v přístavu Mělník, který je druhým největším terminálem pro vnitrozemskou vodní dopravu, železnici a silnici v České republice. Cílem akce bylo terminál rozšířit stavbou 3 železničních tratí pro přizpůsobení vlakům dlouhým 740 metrů s cílem zvýšit přesun dopravy z silnic na železnici.
Odstraněním úzkého místa tato akce značně přispěla k ekonomickému rozvoji regionu. Podpořila lepší využívání vnitrozemských vodních cest, interoperabilitu a využití železničního koridoru a podpořila udržitelné způsoby dopravy s nižší environmentální zátěží. Akce byla pokračováním globálního projektu „Zazelenění kontejnerového terminálu a úpravy železničních kolejí v přístavu Mělník“ a skládala se ze 3 fází. První fáze byla částečně financována programem TEN-T (akce 2012-CZ-22117-P), zatímco dokončení první fáze, stejně jako fáze druhé a třetí byly financovány touto akcí.
Příspěvek CEF1 – 8 997 188 EUR


Inteligentní dopravní systémy (ITS)

Řízení silničního provozu

Pilotní projekt pro inteligentní parkování kamionů na vybraných odpočívkách dálnice D1 a poskytování dopravních informací pro kamiony v reálném čase.
Obě tyto služby pokrývají českou část Baltsko-jaderského koridoru, který propojuje jaderské přístavy v Itálii skrze Rakousko a Českou republiku s baltskými přístavy v Polsku. Projekt byl součástí evropské inciativy URSA Major neo, která si klade za cíl poskytnout jednotnou informační platformu pro řidiče nákladních vozidel.
Předpokládané aktivity zahrnovaly rozvoj dvou služeb založených na ITS - inteligentní parkování nákladních vozidel (ITP) a zlepšení dopravních a dopravních informací (TTI) - poblíž Ostravy, na čtyřech parkovacích plochách dálnice D1. TTI je zdrojem informací na míru řidičům těžkých vozidel a provozovatelům nákladní dopravy, kteří mají často odlišné potřeby (strukturu, frekvenci a kvalitu poskytovaných dat) ve srovnání s těmi řidičů automobilů.
Přestože akce utrpěla velká zpoždění, která měla za následek částečné dokončení, s ohledem na její význam nebyla realizace zastavena a aktivity byly dokončeny z vlastních zdrojů Ředitelství silnic a dálnic České republiky (příjemce projektu). Akce celkově významně přispěla ke zvýšení bezpečnosti, efektivity a udržitelnosti nákladní dopravy na českých silnicích a podpořila interoperabilní služby nákladní dopravy v rámci Jadersko-baltského koridoru.
Příspěvek CEF1 – 146 357 EUR
 

Mezinárodní projekt realizovaný pro správné zavedení systému eCall (systém tísňového volání, založený na evropském tísňovém čísle 112, který automaticky upozorní záchranné složky v případě dopravní nehody), který řešil požadavek na modernizaci center tísňového volání v souladu s evropskou směrnicí 2010/40/EU o inteligentních dopravních systémech, na jejímž základě byly všechny členské státy EU povinny do 1. října 2017 zavést nezbytnou infrastrukturu center tísňového volání pro příjem a zpracování volání eCall.
Celkem bylo v 11 členských státech (Bulharsko, Kypr, Česká republika, Finsko, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Slovinsko) ve spolupráci celkem 58 partnerů modernizováno 281 center tísňového volání. Akce zahrnovala jak zajištění plné interoperability se zařízeními pro eCall, které jsou od 31. března 2018 povinnou součástí všech nových modelů automobilů a lehkých dodávek, tak i další studie pro rozšíření systému eCall na další typy vozidel, které nejsou zahrnuty v právních předpisech EU o systému eCall (nákladní automobily, vozidla pro přepravu nebezpečného zboží, dálkové autobusy, dvoukolová motorová vozidla). Dále také řešila požadavek na integraci dat a definovala posouzení shody pro všechna centra tísňového volání, jak to vyžaduje legislativa, včetně analýzy následné potřeby pokroku ve správě dat a linky 112 - nové generace pro eCall.
Příspěvek CEF1 – 449 804 EUR
 

Mezinárodní projekt s cílem zajištění trvalé integrity systému eCall u všech typů vozidel v Evropě.
eCall, tísňové volání (112) generované buď manuálně cestujícími ve vozidle nebo automaticky aktivací palubních senzorů po kolizi, je bezplatná lužba je pro všechny Evropany. Pokud je palubní systém eCall aktivován, naváže spojení s operátorem center tísňového volání a poskytne mu informace o poloze a další údaje o vozidle. Podle právních předpisů EU je systém eCall povinnou standardní výbavou všech nových typově schválených osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel. Očekává se, že i mnoho stávajících vozidel bude dodatečně vybaveno zařízeními eCall pro trh s náhradními díly.
Cílem akce bylo definovat normy a specifikace, které by připravily půdu pro zavedení poprodejních systémů pro systém eCall. Nasazení významně přispělo ke snížení počtu smrtelných úmrtí v důsledku dopravních nehod v Unii, jakož i závažnosti zranění způsobených silničními nehodami. Action sAFE se netýkala pouze osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, ale také autokarů a autobusů, zemědělských vozidel, velkých nákladních vozidel, tříkolek a čtyřkolek. 
Příspěvek CEF1 – 8 536 EUR
 

Akce byla součástí platformy C-Roads, společné iniciativy členských států EU pro testování a implementaci kooperativních inteligentních dopravních systémů (C-ITS) harmonizovaným a interoperabilním způsobem.
C-Roads Česká republika rozšířila infrastrukturu C-ITS v rámci České republiky. Součástí akce byla instalace silničních jednotek spolu s palubními jednotkami umístěnými do vozidel, která byla vybavena technologií C-ITS pro pilotní testování na každém místě nasazení silnice nebo dálnice. Kromě toho byly na čtyřech železničních místech prováděny terénní testy železničních přejezdů, kde byli strojvedoucí varováni při přibližování k aktivním železničním přejezdům. Mobilní sítě ITS-G5 a 4G byly využívány k poskytování různých služeb C-ITS, jako je upozornění na nebezpečné polohy nebo varování před silničními pracemi pro všechny účastníky silničního provozu, což podpořilo široké nasazení C-ITS.
Příspěvek CEF1 – 11 814 695 804 EUR
 

Díky společnému projektu CROCODILE 2 došlo na mezinárodní úrovni veřejných orgánů, orgánů správ silnic a poskytovatelů dopravních informací ke koordinovanému řízení a kontrole dopravy, což se promítlo do poskytování vysoce kvalitních informací pro cestující napříč spolupracujícími státy Rakouska, Kypru, České republiky, Německa, Řecka, Itálie, Polska, Rumunska a Slovinska, které spolupracovali na zlepšení přeshraniční dopravy prostřednictvím zavádění harmonizovaných a synchronizovaných aplikací inteligentních dopravních systémů (ITS).
Tato akce přímo přispěla k provedení Nařízení Komise (ES) č. 886/2013 o poskytování základních univerzálních dopravních informací vztahujících se k bezpečnosti silničního provozu zdarma uživatelům, stejně jako k poskytování informačních služeb pro bezpečné a zajištěné parkování pro nákladní a užitková vozidla. Kromě toho přispěl projekt CROCODILE 2 k poskytování celoevropských služeb aktuálních dopravních informací v souladu s platnými předpisy a politikou EU.
Příspěvek CEF1 – 275 501 EUR
 

Pokračování předchozího úspěšného společného projektu, kde členské státy (CZ, AT, IT, SI a CY) spolupracovaly na zlepšení přeshraniční silniční dopravy implementací aplikací ITS.
Tato akce přispěla k nařízení Komise 886/2013 o bezplatném poskytování minimálních univerzálních dopravních informací souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům, stejně jako k nařízení komise 885/2013 o informačních službách pro bezpečná a chráněná parkovací místa pro nákladní vozidla a nákladní vozidla.
Mezi nejvýznamnější výsledky této akce patří vytvoření 14-ti přeshraničních plánů řízení dopravy a implementace 5-ti národních přístupových bodů (NAP).
Byly vylepšeny celkem 4 uzly DATEX a bylo implementováno několik aplikací pro koncové uživatele - webová stránka a aplikace pro chytré telefony v Rakousku, webová stránka, aplikace, 3 informační body a call centrum  v Itálii. Tyto nové uživatelské informační služby pokrývají více než 2 500 km.
Příspěvek CEF1 – 154 865 EUR
 

Řízení železničního provozu

Akce byla součástí globálního projektu zavádění systému ERTMS v Evropské unii, jak je definováno v hlavních směrech pro rozvoj sítě TEN-T a v memorandu mezi Evropskou komisí a evropskými železničními asociacemi z roku 2012. Zavedení evropského systému řízení železničního provozu (European Rail Traffic Management System – ERTMS) je horizontální prioritou s cílem zajistit plnou interoperabilitu železničního systému v celé Evropské unii.
Hlavními cíli tohoto celoevropského projektu bylo zvýšení úrovně bezpečnosti železničního provozu, zajištění interoperability evropského železničního prostoru a celkové zvýšení výkonnosti železniční sítě, zvýšení rychlosti vlaků a kapacity dráhy.
Historicky zavedené a dosud používané systémy vlakových zabezpečovačů v jednotlivých členských státech Evropské unie (EU) začínají být technicky zastaralé, ale jejich největším minusem je jejich odlišnost a vzájemná nekompatibilita se systémy ostatních členských států, která je překážkou při zajíždění vlaků na území cizího státu. Tato rozdílnost vedla k myšlence vytvořit a zavést v rámci EU nový jednotný, výrazně dokonalejší a bezpečnější systém vlakového zabezpečovacího zařízení. V roce 1995 Evropská komise definovala globální strategii pro vývoj Evropského systému řízení železniční dopravy ERTMS (European Rail Traffic Management System) s cílem připravit jeho budoucí implementaci na evropské železniční síti a promítla ji do Směrnice o interoperabilitě a následně do Technických specifikací pro interoperabilitu subsystému řízení a zabezpečení i pro konvenční evropský železniční systém.

ERTMS se skládá ze dvou hlavních oblastí. První je zajištění komunikace a druhou je zajištění bezpečnosti a řízení dopravy - tzv. ETCS (European Train Control System), evropský vlakový zabezpečovací systém, který umožní předávat strojvedoucímu informace o oprávnění k jízdě i o povolené rychlosti a současně kontroluje  strojvedoucího, že tyto pokyny dodržuje. Prostřednictvím systému ETCS předává traťová část do palubní části systému ve vlaku informace, které neustále stanovují a kontrolují dodržování maximální povolené rychlosti daného vlaku.

Akce seskupila a koordinovala výzkumné a vývojové činnosti podporující provádění systému ERTMS v souladu s platnými právními předpisy a politikou EU. Shromáždila řadu zúčastněných stran železničního sektoru a zahrnovala úkoly týkající se mimo jiné údržby specifikací ERTMS, usnadnění testování, validace a povolování, uvádění vozidel do provozu, analýzy zpětné kompatibility systému apod. Akce byla úspěšně provedena. Česká republika byla jedním ze zapojených partnerů a velmi významně tím přispěla k úspěšnému zavedení systému ERTMS v Evropské unii.
Příspěvek CEF1 – 113 764 EUR
 

  • Implementace systému ETCS

Implementace systému ETCS (European Train Control System) v České republice, jednotného evropského vlakového zabezpečovacího systému, který je určen k automatizovanému zabezpečení jízd vlaků, je součástí implementace ERTMS (European Railway Traffic Management System).
Povinnost realizace ERTMS je zakotvena v právních předpisech EU, ve kterých jsou stanoveny závazné termíny pro zavedení systému ETCS na tratích páteřní sítě TEN-T. Interoperabilita se týká všech tratí celostátní a regionální úrovně. Tento systém a postup v jeho implementaci je závazný pro všechny členské státy. Cílem je sjednotit evropský železniční prostor a umožnit všem dopravcům využívat infrastrukturu podle stejných základních pravidel. Technické požadavky na implementaci ETCS, strategii a plánování implementace ETCS musí mít na základě nařízení Komise (EU) 2023/1695 zpracovány všechny členské státy.

Díky podpoře CEF1 došlo k úspěšnému nasazení zabezpečovacího systému ETCS na vybraných úsecích české železnice s cílem zavedení výhradního provozu od 1. ledna 2025:

ETCS Petrovice u Karviné - Ostrava - Přerov - Břeclav - nasazení systému ETCS úrovně 2 na 204 km dlouhém dvoukolejném úseku
Příspěvek CEF1 – 20 579 708 EUR

ETCS Beroun - Plzeň - Cheb - nasazení ETCS úrovně 2 na trati Beroun–Plzeň–Cheb (včetně státní hranice CZ/D) v celkové délce 182 km
Příspěvek CEF1 – 27 147 770 EUR   *Pozn. - tento projekt dále pokračuje v rámci CEF2

ETCS Český Brod - Praha - nasazení ETCS úrovně 2 na 37 km dvoukolejné trati v úseku Český Brod – Praha Běchovice – Praha Malešice – Praha Uhříněves
Příspěvek CEF1 – 3 320 907 EUR

ETCS Přerov - Česká Třebová - nasazení systému ETCS úrovně 2 na úseku Přerov – Česká Třebová v celkové délce 108 km
Příspěvek CEF1 – 11 889 222 EUR

Nasazení palubních komponent ERTMS/ETCS na vozidla České dráhy a.s. (ČD) - v rámci realizace projektu došlo k vybavení palubními komponenty ERTMS - systému ETCS - u celkem 99 vozidel společnosti ČD, a. s., které se tím staly plně interoperabilní pro hladkou mezinárodní spolupráci na koridorech hlavní sítě TEN-T.
Příspěvek CEF1 – 21 196 350 EUR

Nasazení palubních komponent ERTMS/ETCS na vybrané prototypy vozidel společnosti České dráhy a. s. (ČD) - projekt zahrnuje nasazení palubních komponent ERTMS/ETCS Baseline 3 na celkem 12 prototypech vybraných vozidel určených k provozu na hlavních koridorech TEN-T a dalších železnicích v České republice. Stěžejními cíli této akce jsou především vývoj a implementace inovativních bezpečnostních technologií a zvýšená interoperabilita a efektivita železniční dopravy ve srovnání s jinými způsoby dopravy. Tento projekt dále povede k sériovému nasazení přibližně 300 lokomotiv v další fázi.
Příspěvek CEF1 – 5 400 000 EUR   *Pozn. - tento projekt dále pokračuje v rámci CEF2

Nasazení palubních komponent ERTMS/ETCS na vozidla ČD Cargo, a. s. (ČDC) - cílem akce bylo zvýšit železniční interoperabilitu nasazením palubních komponent ERTMS/ETCS u 128 hnacích vozidel ČDC (3 prototypů + 125 vozidel) provozovaných na koridorech hlavní sítě TEN-T pro potřeby zajištění hladké mezinárodní spolupráce v oblasti drážní dopravy mezi Českou republikou a členskými státy EU.
Příspěvek CEF1 – 27 297 344 EUR

Implementace TAF-TSI ve společnosti PKP CARGO INTERNATIONAL (dříve AWT) - implementace řešení splňujícího požadavky Nařízení Komise EU č. 1305/2014 (telematické aplikace v nákladní dopravě) v podobě Logistického webového portálu (LWP) společnosti OLTIS Group. V řešení jsou implementovány referenční soubory umístěné v Central Repository Domain (CRD) a komunikační software Common Interface (CI). Zprávy zasílané prostřednictvím CI, které jsou základem pro implementaci pravidel TAF TSI, byly certifikovány Evropskou železniční agenturou (ERA). 
Příspěvek CEF1 – 569 014 EUR

Implementace TAF-TSI u soukromých železničních podniků - akce se zabývala vývojem a implementací nástroje datové komunikace u soukromých železničních podniků v České republice a na Slovensku v souladu s nařízením TAF-TSI 1305/2014 o technické specifikaci interoperability týkající se telematických aplikací pro nákladní dopravu v rámci železničního systému v EU. Tato akce výrazně přispěla ke zlepšení interoperability a zvýšení kapacity hlavní železniční sítě TEN-T.
Příspěvek CEF1 – 935 000 EUR

Implementace TAF-TSI u soukromých maďarských subjektů - akce se zabývala implementací požadavků na interoperabilitu v oblasti telematických aplikací pro nákladní dopravu v souladu s nařízením Komise (EU) 1305/2014 na úrovni soukromých železničních podniků v Maďarsku prostřednictvím společnosti OLTIS GROUP a. s. Akce zejména vyvinula a implementovala TAF-TSI moduly mezi soukromými železničními podniky a spolupracujícími subjekty (tj. správci infrastruktury, ostatními provozovateli, správci vozového parku nákladních vozů) na základě společného rozhraní v Magyar Magánvasút Zrt a ve Floyd Zrt. Plné provedení bylo také ověřeno Evropskou železniční agenturou (ERA). To vše výrazně přispělo k postupnému plnění požadavků na interoperabilitu pro telematické aplikace v souladu s výše uvedeným nařízením.
Příspěvek CEF1 – 510 000 EUR
 

Řízení letového provozu

Projekt uskutečněný v rámci programu SESAR (Single European Sky ATM Research), jehož cílem bylo usnadnit koordinované a synchronizované zavádění stěžejních funkcí řízení letového provozu identifikovaných na základě hlavního plánu řízení letového provozu - implementace rozšířeného řízení příletů a navigace založené na výkonu v terminálových manévrovacích plochách s vysokou hustotou, implementace integrace a propustnosti letišť, implementace flexibilního řízení vzdušného prostoru a volných tras, implementace síťového kolaborativního řízení a implementace počátečního celosystémového řízení informací. Akci realizovalo celkem 45 příjemců ve 25 evropských zemích, včetně úspěšného zapojení České republiky.
Příspěvek CEF1 – 97 446 EUR
 

Tato akce byla zaměřena na zavedení modernizovaných společných přehledových produktů EUROCONTROL a jejich požadované ověření před jejich provozním použitím evropskými poskytovateli letových navigačních služeb. Jedná se konkrétně o - ARTAS (ATM suRveillance Tracker And Server) - systém pro zpracování dohledových dat; SDDS (Surveillance Data Distribution System) - komunikační platforma pro distribuci přehledových dat; SASS-C (Surveillance Analysis and Support System for Centre) - soubor harmonizovaných metod a nástrojů pro hodnocení výkonnosti dohledové infrastruktury.
Z dlouhodobého hlediska akce významně zlepšuje interoperabilitu pomocí evropských norem nasazení společných komponent a podporuje integraci letišť do společné mezinárodní sítě.
Příspěvek CEF1 – 186 580 EUR
 

Tato mezinárodní akce úspěšně přispěla k zavedení Programu SESAR a usnadnila koordinované a synchronizované nasazení 24 implementačních projektů v 10 členských státech EU. Tyto projekty byly sladěny s pilotními společnými projekty, které jsou definovány nařízením 716/2014, jež vstoupilo v platnost 1. 2. 2021. 
Příspěvek CEF1 – 7 756 284 EUR
 

Cílem této akce bylo usnadnit koordinované a synchronizované nasazení skupiny 5 implementačních projektů sladěných s pilotními společnými projekty, jak je definováno v nařízení (EU) č. 716/2014. Akci realizovalo celkem 24 příjemců v 17 členských státech - přičemž hlavními implementačními  partnery bylo Bulharsko, Chorvatsko, České republika, Maďarsko, Slovensko a Slovinsko , přičemž tato akce byla koordinována v rámci Programu SESAR Deployment Manager.
Příspěvek CEF1 – 1 000 223 EUR

Řízení vnitrozemského říčního provozu

RIS COMEX byl projekt sestávající ze dvou akcí, které spojily celkem 13 partnerských zemí (Francii, Belgii, Lucembursko, Nizozemsko, Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Českou republiku a také nečlenský stát Srbsko) s cílem implementace systému přeshraniční služby výměny říčních informací – RIS (River Information System).
Hlavním záměrem projektu bylo dosáhnout kvalitní služby pro celý koridor se společnou kvalitou dat, stejnou úrovní služeb a jedinečným přístupem. Projekt přinesl dva společné evropské systémy, které jsou provozuschopné a běžící - společná evropská RIS platforma EuRIS, která poskytuje data o plovných drahách, infrastruktuře, provozu a dopravě z 13 evropských zemí jako jednotný přístupový bod pro všechny typy uživatelů vnitrozemských vodních cest, a dále společný elektronický systém hlášení CEERIS, který byl realizován mezi 8 evropskými zeměmi za účelem snížení administrativní zátěže.
Příspěvek CEF1 – 1 660 746 EUR
 

Nabíjecí infrastruktura, alternativní paliva

Tato akce byla součástí globálního projektu elektrifikace evropských silnic prostřednictvím vytvoření interoperabilního a koordinovaného systému rychlého nabíjení.
Poskytla relevantní data o potřebách trhu, plánování sítě, ICT řešeních a přípravu a řešení hlavního plánu, který vymezuje podmínky pro zavádění elektromobilů Českou republiku a Slovensko - studii a pilotní nasazení 29 multistandardních rychlonabíjecích stanic v České republice a na Slovensku s hlavním cílem získat dobře podložený rozhodovací rámec pro implementaci nabíjecí sítě pro elektromobily.
Příspěvek CEF1 – 773 481 EUR
 

Akce byla realizována s cílem podpořit používání elektromobilů v celé střední Evropě při vytváření základní páteřní infrastruktury - sítě rychlého nabíjení elektromobilů ve střední Evropě. Významně přispěla k implementaci evropské strategie pro alternativní paliva.
Celá akce se skládala ze studie a pilotního projektu zavedení vícestandardních rychlonabíjecích stanic v rámci hlavní sítě TEN-T v České republice, což umožnilo uživatelům elektromobilů cestování na dlouhé vzdálenosti, včetně bezbariérového cestování. 
V České republice bylo celkem rozmístěno 42 vícestandardních rychlonabíjecích stanic pro elektromobily (EV), některé z nich zahrnovaly i bateriové úložiště. Cílem bylo propojit Českou republiku se sousedními zeměmi zajištěním interoperability a umožněním roamingu. Celkově akce umožnila implementaci infrastruktury rychlého nabíjení elektromobilů a přispěla k dekarbonizaci a rozvoji alternativních paliv v EU.
Příspěvek CEF1 – 1 916 012 EUR
 

Tato akce byla součástí globálního projektu s cílem instalace nabíjecích stanic podél hlavní silniční sítě v kohezních členských zemích a vytvoření kontinuitní otevřené sítě rychlonabíječek tak, aby dostupnost této souvislé sítě zvýšila atraktivitu elektrických vozidel pro koncové spotřebitele.
Studie s pilotním zavedením byla realizována v Chorvatsku, na Slovensku a v České republice podél čtyř hlavních dopravních koridorů, včetně multimodálních míst, jako jsou letiště a vlaková nádraží.
Akce celkově zprovoznila 62 nabíjecích bodů podél hlavních dopravních koridorů silniční sítě TEN-T - 57 více-standardních rychlonabíječek 50 kW (27 v Chorvatsku, 20 na Slovensku a 15 v České republice), z nichž 13 se nachází na multimodálních lokalitách; dále došlo ke zprovoznění 5-ti vysokovýkonných nabíječek na multimodálních lokalitách na Slovensku.
Příspěvek CEF1 – 1 118 821 EUR
 

Hlavním cílem této akce bylo urychlit zavádění vícestandardní nabíjecí infrastruktury pro elektromobily, se zaměřením na dálkové cestování.
Došlo k nasazení 222 multistandardních rychlých nabíjecích bodů a 30-ti ultrarychlých nabíjecích stanic podél hlavní sítě TEN-T v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Slovinsku, Chorvatsku a Rumunsku.
Díky realizaci došlo k definování jedné nepřetržité pilotní sítě ultra-rychlých a rychlých nabíjecích bodů v příslušných členských státech a jejímu testování, definování technologické složky pro zařízení pro dodávky elektrických vozidel a služeb a zavedení nových nebo úpravě stávajících ICT systémů tak, aby byly vhodné jak pro ultra-rychlé, tak rychlé nabíjecí funkce. Vedle toho bylo možno vyhodnotit potenciál stacionárních skladovacích kapacit pro výstavbu nabíjecích bodů na místech s omezenou síťovou konektivitou.
Příspěvek CEF1 – 2 943 751 EUR
 

Hlavním cílem tohoto projektu byla podpora používání elektromobilů v celé střední Evropě prostřednictvím vytvoření základní páteřní infrastruktury, která významně přispěla k celkové implementaci evropské strategie pro alternativní paliva.
Akce zahrnovala studii a reálné pilotní nasazení vícestandardových rychlých nabíjecích bodů na hlavní silniční síti TEN-T v České republice. Došlo k nasazení celkem 60-ti rychlých nabíjecích bodů v intervalech nejvýše 60 km na 29 místech a jedno bateriově asistované rychlé nabíjecí zařízení (BAFCS) se třemi dalšími rychlými nabíjecími body propojenými se systémem ukládání energie a zdrojem obnovitelné energie. Celá akce zajistila interoperabilitu v oblasti roamingu a správy zákaznických služeb a navázala na související akci CEF1 (EV Fast Charging Network) tak, aby bylo uživatelům elektromobilů umožněno plynulé cestování na dlouhé vzdálenosti a bez bariér. Celkově akce přispěla k dekarbonizaci a zavádění alternativních paliv v EU.
Příspěvek CEF1 – 2 480 982 EUR
 

​Tento projekt navazuje na výsledky předchozích akcí TEN-T/CEF, jako jsou Středoevropské zelené koridory, EVA+, Ultra-E a NCE-FastEvNet. Hlavním cílem je umožnit dálkové jízdy s elektromobily s využitím těchto technologií a plynulé propojení hlavních městských uzlů s koridory TEN-T.
Akce má za cíl celkově nasadit a zprovoznit síť ultrarychlých nabíjecích stanic (až 350 kW) pro elektromobily ve střední Evropě, která zajistí propojené pokrytí pro dálkové a přeshraniční cesty v Rakousku, Česku, severní Itálii a Slovensku, stejně jako přeshraniční spojení s hlavními městskými uzly jižní Itálie a Rumunska. Na hlavní síti TEN-T dojde k nasazení 127 stanic s hlavním důrazem na pokrytí hlavních silničních koridorů. Všichni řidiči budou mít přístup k nabíjecí síti v souladu se směrnicí 2014/94/EU, pokud jde o ad-hoc nabíjení a možnost přístupu k nabíjecí infrafrastruktuře u jakéhokoli poskytovatele spravovaných služeb v případě smluvního nabíjení. Při zajištění rychlé interoperability služeb v rámci EU a překlenutí mezery v přijímání technologií mezi členskými státy EU (a také posilování soudržnosti EU) bude akce využívat produkty připravené na trh a podporovat inovace v provozních procesech i cílené marketingové aktivity.
Příspěvek CEF1 – 394 000 EUR   *Pozn. - tento projekt dále pokračuje v rámci CEF2
























































Bližší informace o projektech CEF1 a CEF2 lze nalézt také na stránkách Agentury CINEA - zde > Public dashboard.


Ke stažení: