Režimy práce řidičů dle nařízení 561/2006

Dopravce musí při přepravách, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 561/2006 (přepravy vnitrostátní a na území EU) nebo dohoda AETR (přepravy mimo EU) zajistit, aby řidič dodržoval následující doby:

Denní doba řízení (tj. celková doba řízení mezi dvěma denními odpočinky nebo jedním odpočinkem denním a jedním týdenním) nesmí přesáhnout 9 hodin. 

Dvakrát za týden může být prodloužena na 10 hodin.

Týdenní doba řízení nesmí přesáhnout 56 hodin a nesmí být překročena maximální týdenní pracovní doba stanovená v nařízení vlády č. 589/2006 Sb.

Celková doba řízení nesmí přesáhnout 90 hodin za období dvou po sobě následujících týdnů.
 

Bezpečnostní přestávka je doba, během níž nesmí řidič řídit ani vykonávat žádnou jinou práci a která je určená výhradně k jeho zotavení.

Po 4,5 hod. řízení musí mít řidič nepřerušenou přestávku nejméně 45 minut, pokud mu nezačíná doba odpočinku. Tato přestávka může být nahrazena přestávkou v délce nejméně 15 minut, po níž následuje přestávka v délce nejméně 30 minut (v tomto pořadí!). Výjimku z tohoto pravidla pak představuje příležitostná osobní doprava, kdy může být přestávka v řízení v délce 45 minut nahrazena rovněž dvěma přestávkami v řízení, z nichž každá trvá nejméně 15 minut, a které ve svém součtu opět trvají nejméně 45 minut.

Pouze pro řízení na území EU: Řidič, který se zapojuje do provozu s více řidiči, může čerpat přestávku v řízení v délce 45 minut ve vozidle řízeném jiným řidičem, pokud tomuto řidiči právě nepomáhá.

1) jedná-li se o 1 řidiče:         
a) tzv. nedělený odpočinek - v průběhu každých 24 hodin musí mít řidič odpočinek nejméně 11 po sobě následujících hodin, který smí být zkrácen na nejméně 9 po sobě následujících hodin nejvýše třikrát mezi dvěma týdenními dobami odpočinku
NEBO
b) tzv. dělený odpočinek - ve dnech, ve kterých se odpočinek nezkracuje, smí být čerpán ve dvou oddělených částech během 24 hodin, přičemž první z těchto částí musí trvat nejméně 3 po sobě následující hodiny a druhá nejméně 9 po sobě následujících hodin. V takovém případě se minimální doba odpočinku prodlužuje na 12 hodin.

2) jedná-li se o 2 řidiče:
Jsou-li ve vozidle nejméně dva řidiči, musí mít každý z nich denní odpočinek nejméně 9 po sobě následujících hodin za každé období 30 hodin.
Nejsou-li tím ohroženy bezpečnost silničního provozu a pracovní podmínky řidiče, může se řidič zajišťující jednorázovou příležitostnou osobní dopravu v trvání nejméně šesti po sobě následujících 24hodinových časových úseků odchýlit od obecných ustanovení ohledně denní doby odpočinku tak, že bude mít denní dobu odpočinku nejpozději do 25 hodin od skončení předchozí denní doby odpočinku nebo týdenní doby odpočinku, pokud celková kumulovaná doba řízení za daný den nepřesáhne sedm hodin. Za stejných podmínek může být tato odchylka v případě jednorázové příležitostné osobní dopravy v trvání nejméně osmi po sobě následujících 24hodinových časových úseků použita dvakrát. Použitím této odchylky není dotčena maximální pracovní doba podle použitelných právních předpisů.

 Týdenní dobou odpočinku se rozumí týdenní doba, během níž může řidič volně nakládat se svým časem a která zahrnuje „běžnou týdenní dobu odpočinku“ a „zkrácenou týdenní dobu odpočinku“:

 
Ve kterýchkoli dvou po sobě následujících týdnech musí mít řidič:

 
Odchylně může řidič zajišťující jednorázovou příležitostnou osobní dopravu odložit týdenní dobu odpočinku až o 12 po sobě následujících 24hodinových časových úseků následujících po předchozí řádné týdenní době odpočinku za předpokladu, že

Pouze pro přepravu v EU: Odchylně může řidič vykonávající mezinárodní přepravu zboží mimo členský stát usazení mít dvě po sobě jdoucí zkrácené týdenní doby odpočinku za předpokladu, že řidič ve všech čtyřech po sobě následujících týdnech čerpá nejméně čtyři týdenní doby odpočinku, z nichž alespoň dvě jsou běžné týdenní doby odpočinku. Pro účely tohoto odstavce se má za to, že řidič vykonává mezinárodní přepravu, pokud zahájí dvě po sobě jdoucí zkrácené týdenní doby odpočinku mimo členský stát, v němž je zaměstnavatel usazen, a mimo zemi svého bydliště.
 
Jakékoli zkrácení týdenní doby odpočinku musí být nahrazeno odpovídající dobou odpočinku čerpanou vcelku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu.
 
Pokud byly čerpány dvě po sobě následující zkrácené týdenní doby odpočinku, předchází následující týdenní době odpočinku doba odpočinku čerpaná náhradou za tyto dvě zkrácené týdenní doby odpočinku.
 
Každá doba odpočinku vybraná náhradou za zkrácení týdenní doby odpočinku musí bezprostředně navazovat na jinou dobu odpočinku trvající nejméně 9 hodin. Je třeba upozornit, že v případě, kdy řidič zahájí čerpání náhrady za zkrácenou týdenní dobu odpočinku tak, aby nejpozději po uplynutí šesti 24hodinových časových úseků od předchozí týdenní doby odpočinku začal řidič čerpat řádnou týdenní dobu odpočinku a je v rámci toho čerpána denní doba odpočinku v trvání nejméně 9 hodin v průběhu 24 hodin po skončení předchozí denní nebo týdenní doby odpočinku, není řidič povinen čerpat odpočinek v délce 9 hodin ještě předtím, než začne čerpat uvedenou náhradu za zkrácenou týdenní dobu odpočinku. Řidič tedy může čerpání náhrady za zkrácení týdenní doby odpočinku připojit k čerpání týdenní doby odpočinku tak, aby tomuto týdennímu odpočinku předcházelo, aniž by ještě předtím čerpal 9 hodin doby odpočinku. Řidič proto není povinen čerpat odpočinek v délce nejméně 9 hodin (resp. zkrácenou denní dobu odpočinku) bezprostředně předtím, než bude čerpat náhradu za zkrácenou týdenní dobu odpočinku a následně dobu odpočinku v délce nejméně 9 hodin (běžnou týdenní dobu odpočinku v případě, že byly čerpány dvě po sobě jdoucí zkrácené týdenní doby odpočinku).
 
Běžnou týdenní dobu odpočinku a jakoukoli týdenní dobu odpočinku delší než 45 hodin čerpané náhradou za předchozí zkrácené týdenní doby odpočinku nelze čerpat ve vozidle. Čerpají se ve vhodném genderově vstřícném ubytování s náležitým vybavením pro spaní a hygienu, přičemž veškeré náklady na ubytování mimo vozidlo hradí zaměstnavatel.
 
Dopravce organizuje práci řidiče takovým způsobem, aby se řidič mohl v průběhu každých čtyř po sobě následujících týdnů vrátit do provozovny zaměstnavatele, kde má obvyklou základnu a kde jeho týdenní doba odpočinku začíná, v členském státě usazení zaměstnavatele nebo do svého bydliště s cílem strávit tam nejméně jednu běžnou týdenní dobu odpočinku nebo týdenní dobu odpočinku delší než 45 hodin čerpanou náhradou za zkrácenou týdenní dobu odpočinku.
 
Pokud však řidič čerpal dvě po sobě jdoucí zkrácené týdenní doby odpočinku v souladu s odstavcem 6 (tj., že ve dvou po sobě následujících týdnech čerpal dvě běžné týdenní doby odpočinku, a nebo jednu běžnou a jednu zkrácenou týdenní dobu odpočinku, organizuje dopravce práci řidiče takovým způsobem, aby se řidič mohl vrátit před zahájením běžné týdenní doby odpočinku trvající déle než 45 hodin čerpané náhradou.
 
Dopravce dokumentuje plnění této povinnosti a uchovává dokumentaci ve svých prostorách, aby ji mohl předložit na žádost kontrolních orgánů.
 
Týdenní doba odpočinku, která začíná v jednom týdnu a pokračuje do týdne následujícího, může být připojena k jednomu nebo druhému z těchto týdnů, avšak nikoli k oběma.
Odchýlení se od výše uvedených článků

Od článků týkajících se dob řízení, bezpečnostních přestávek a dob odpočinku se lze dle čl. 12 nařízení (ES) č. 561/2006 (resp. čl. 9 Dohody AETR) odchýlit pouze v míře nezbytné pro dojetí na vhodné místo zastávky tak, aby zajistil bezpečnost osob, vozidla, které řídí, nebo jeho nákladu, pokud neohrozí bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Řidič uvede důvod odchylky ručně na záznamovém listu záznamového zařízení, na výtisku ze záznamového zařízení nebo ve svém pracovním plánu nejpozději po dojetí na vhodné místo zastávky.
 
Podle následujícího znění čl. 12 nařízení (ES) č. 561/2006 (nikoliv však čl. 9 Dohody AETR – tyto odchylky se tedy týkají jen přeprav prováděných v rámci Evropské unie) se dále řidič může od čl. 6 odst. 1 a 2 (denní a týdenní doba řízení a od čl. 8 odst. 2 (denní doba odpočinku) odchýlit tím, že překročí denní a týdenní dobu řízení až o jednu hodinu, aby dojel do provozovny zaměstnavatele nebo do svého bydliště a čerpal týdenní dobu odpočinku.
Za stejných podmínek může řidič překročit denní a týdenní dobu řízení až o dvě hodiny, aby dojel do provozovny zaměstnavatele nebo do svého bydliště a čerpal běžnou týdenní dobu odpočinku, pokud bezprostředně před dodatečnou jízdou čerpal nepřerušenou přestávku v délce 30 minut.
Řidič uvede důvod této odchylky ručně na záznamovém listu záznamového zařízení, na výtisku ze záznamového zařízení nebo ve svém pracovním plánu nejpozději po dojetí do cílového místa nebo na vhodné místo zastávky.
Jakákoli doba prodloužení musí být nahrazena odpovídající dobou odpočinku čerpanou vcelku společně s jakoukoliv dobou odpočinku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu.
 
Využívá-li řidič odchylky v rámci provozování jednorázové příležitostné osobní dopravy, musí být při silničních kontrolách schopen (do doby, než bude k dispozici digitální jízdní list) odůvodnit použití odchylek podle čl. 7 třetího pododstavce a čl. 8 odst. 2a a 6a nařízení (ES) č. 561/2006 tím, že:
a) ve vozidle přepravuje vyplněný jízdní list obsahující informace požadované podle nařízení (ES) č. 1073/2009; za vybavení řidiče vyplněnými jízdními listy před každou jízdou odpovídá dopravce;
b) ve vozidle přepravuje papírové nebo elektronické kopie uvedených jízdních listů, které se vztahují na předchozích 28 dnů, a od 31. prosince 2024 jízdních listů, které se vztahují na předchozích 56 dnů. Tato povinnost přestává platit nejpozději od okamžiku, kdy vozidlo používá tachograf umožňující záznam druhu osobní dopravy.
U vnitrostátní dopravy lze použít jízdní list pro mezinárodní dopravu s uvedením, že se používá pro vnitrostátní dopravu.