Falešná hra na krizi

V České republice je dnes rozestavěno 243 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Nových dálnic je z toho 131,4 km, což není málo. Jistě bychom se mohli se bavit, proč není rozestavěno 500, nebo rovnou 743 kilometrů, které nám ještě chybí k dokončení plánované sítě dálnic. Ale to bychom si museli přiznat, že k tomu zde nejsou stavební kapacity a přirozeně ani rozpočtové zdroje. Jakkoli je to totiž málo populární, kromě výstavby nových dálnic, musíme ty staré opravovat a stavět chybějící obchvaty na silnicích I. tříd.

Když nás chce opozice a opoziční novináři zpražit, upozorní na to, že v roce 2018 byly zprovozněny pouhé 4 kilometry nové dálnice. Jedná se o logický důsledek zastavení přípravy a zahajování dálničních staveb po roce 2009. Od roku 2014 jsme výstavbu postupně znovu rozjížděli. V letošním roce bude zprovozněno 23,5 kilometrů nových dálnic, v příštím roce to bude 32 kilometrů. Aby bylo i v příštích letech co otevírat, je přirozeně nutné nové stavby také zahajovat. Návrh rozpočtu na příští rok s tím jednoznačně počítá.

Podle Holuba Státní fond dopravní infrastruktury, ze kterého jsou dopravní stavby financovány, v příštím roce  utratí 70 miliard korun, což je o 28 miliard korun méně, než stojí v rozpočtovém výhledu schváleném sněmovnou. Jím zmiňovaných 70 miliard ovšem představuje pouze národní zdroje. Celkový rozpočet SFDI se započtením evropských peněz činí minimálně 87 miliard s možností dalšího navýšení v případě potřeby. Ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2019 se jedná o navýšení rozpočtu o 1 miliardu korun.

Současná rozestavěnost je nejvyšší za existenci SFDI a nikdo nemusí mít obavy o její budoucnost. Průtahy s výstavbou dálnic D49 Hulín-Fryšták nebo D1 mezi Říkovicemi a Přerovem již trvají mnoho let a jsou ukázkou toho, jak mohou ekologická sdružení blokovat výstavbu. Další posun zahájení těchto staveb proto není překvapivý. V každoročním rozpočtu SFDI  bývá z tohoto důvodu uveden větší rozsah připravovaných staveb, které by nebylo možné ani finančně pokrýt, ale předpokládá se, že dojde u některých k posunu.

Dalším důkazem, že Holubem avizovaná krize se nekoná, je zahájení realizace PPP projektu na dálnici D4, ke kterému by mělo dojít v příštím roce. Samozřejmě můžeme vést polemiku, zda ten či onen obchvat je méně důležitý než dálnice. Místní si to jistě nemyslí. Úplně mimo realitu je ale Holubova představa, že poslanci v dozorčí radě SFDI sestavují seznam toho, co se postaví. Výstavba dopravní infrastruktury vychází ze strategických dokumentů vlády a ministerstva dopravy. V návaznosti na ně se stavby připravují a posléze také realizují.
 

Jak už to bývá, samotná realizace jednotlivých staveb občas má své problémy. Je to i díky otevření stavebního trhu zahraničním firmám, po němž ještě nedávno Petr Holub sám volal. Při objemu desítek miliard, které státní investoři ročně proinvestují, není možné zcela eliminovat  zdržení či výpadek některého dodavatele. Podobná událost představuje zádrhel, se kterým je třeba si urychleně poradit. Mluvit kvůli tomu o krizi celého sektoru silničních staveb však nedává žádný smysl.