Železnice Brno-Přerov: Rozsah úprav velmi výrazně přispěje ke zlepšení spojení a zkrácení jízdních d

Železnice Brno-Přerov: Rozsah úprav velmi výrazně přispěje ke zlepšení spojení a zkrácení jízdních d
27.1.2021Na pravou míru

26. 1. 2021 vyšel v MF Dnes a na iDNES.cz článek s názvem "Železnice po česku. Do Přerova postačí dvoustovka". Jelikož se v něm objevuje několik nepřesností, které v nesprávně uvedeném kontextu mohou dělat dojem nelogického postupu či nesprávně přijatých závěrů, uvádíme věci spolu se Správou železnic na pravou míru.

Železnice Brno-Přerov: Rozsah úprav velmi výrazně přispěje ke zlepšení spojení a zkrácení jízdních d
Studie proveditelnosti, která se zabývala zlepšením železničního spojení (dnes jde prakticky v celé délce o jednokolejnou elektrizovanou trať na rychlost 80 až 100 km/h) mezi Brnem a Přerovem, měla najít takový rozsah úpravy stávající železniční infrastruktury, který velmi výrazně přispěje ke zlepšení spojení a zkrácení cestovních dob ve spojení Brna s Přerovem, Olomoucí, Ostravou, Zlínem a dalšími významnými sídly na střední Moravě. Kromě variant optimalizačních či modernizačních se zkoumala i možnost výstavbu zcela nové vysokorychlostní tratě výhradně pro dálkovou osobní dopravu. Tyto varianty  byly ohodnoceny investičně, stejně tak byla spočítána jejich ekonomická efektivita, která z provozního hlediska zohledňovala, jak upravená železniční infrastruktura (u optimalizačních a modernizačních variant pouze stávající trať, u variant vysokorychlostních  - ve studii označených jako N1 a N2, případně S5 pak včetně nové vysokorychlostní tratě) odpovídá potřebám osobní příměstské dálkové (oběma segmentům objednávky) i nákladní dopravy. 

Centrální komisí Ministerstva dopravy byla vybrána pro další projektové práce varianta modernizace na rychlost 200 km/h (označená jako M2). Ta nejlépe vyhovovala  plnění cílů (mezi nimiž je kromě jiného i možnost opětného zavedení regionální železniční obsluhy za podmínky dosažení konkurenceschopných cestovních dob) zejména v krátkodobém a střednědobém horizontu. I  proto nemohly být použity efekty z navazujících úseků Praha – Brno a Prosenice – Ostrava (které jsou součástí přínosů, ale i nákladů těchto navazujících staveb) a i proto byla jako provozní rychlost také na nové trati použita rychlost 200 km/h. 

Pro porovnatelnost všech variant na spojení Brno – Přerov bylo nutné najít technické řešení, které vždy umožňovalo zapojení Přerova (u varianty N2 přímé, u varianty N1 s úvratí, která nebyla preferována, ale v západní Evropě je rovněž používána). 

Smysluplnost potenciální výstavby zcela nové tratě pouze pro dálkovou osobní dopravu nebyla vyloučena, ale její opodstatnění by bylo možné zkoumat teprve až v kontextu existence navazujících úseků, tedy Praha – Brno a Prosenice – Ostrava v celé její délce. Do doby plného zprovoznění těchto nových úseků v délce cca 300 km zvládne pokrýt potřeby rychlého spojení mezi Brnem a Ostravou zvolená varianta M2. 

Ministerstvo dopravy a Správa železnic si jednoznačně stojí za správností rozhodnutí vybrat pro modernizaci železniční tratě Brno – Přerov variantu M2 a nevylučuje i další územní ochranu pro výstavbu zcela nové trati pro rychlost přes 300 km/h, pokud k tomu budou předloženy relevantní argumenty. 

Postup zadavatele byl jednoznačně potvrzen i citovaným posudkem ze strany Technické univerzity v Grazu již v roce 2017. V žádném případě nebylo rozhodnutí přijato s ohledem na domnělé možnosti tuzemských firem uváděné v článku. 

Původní článek iDNES.cz - Železnice v Česku: pomalejší vlak dojede dřív. Do Přerova postačí dvoustovka



 

Zpět na výpis článků