Městské uzly TEN-T

Městské uzly TEN-T

AKTUÁLNĚ:
Pro města se statutem městských uzlů existuje v současné době možnost podávání projektových žádostí v rámci 3. kola Výzvy na podporu infrastruktury pro alternativní paliva – CEF2 – AFIF 2024 - bližší informace zde

! POZOR !
Ukončení příjmu projektových žádostí - 4. 3. 2026, 17:00 hod.



 

Městské uzly sítě TEN-T – strategické prvky evropské dopravní politiky
 

Městské uzly transevropské dopravní sítě (Trans-European Transport Network – TEN-T) jako hlavní křižovatky na páteřních evropských dopravních koridorech – představují strategická místa, která sehrávají klíčovou roli při zajištění plynulého, multimodálního a udržitelného pohybu osob a zboží napříč Evropou.

  • Městské uzly hrají zásadní roli při naplňování hlavních strategických cílů EU v oblasti dekarbonizace, digitalizace a udržitelné mobility. 

Právě zde vzniká největší potenciál pro vytváření synergií mezi dopravou, urbanismem a rozvojem digitálních technologií v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a Strategií pro udržitelnou a inteligentní mobilitu.
 

  • Městské uzly jsou klíčovými místy koncentrace socioekonomického potenciálu, hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti Unie

Zároveň však čelí velkým výzvám účinného řešení udržitelné městské mobility. Musí se plně vypořádat s negativními důsledky dopravy pro společnost, zdraví a životní prostředí, které jsou zde koncentrovány v mnohem větším měřítku než v jiných městech, která nejsou přímou součástí sítě TEN-T.  
 

Dosáhnout efektivního fungování společného evropského dopravního prostoru bez úzkých míst a chybějících nebo špatných spojení nelze bez zabezpečení zesíleného zapojení prvku městských uzlů do řízení sítě TEN-T.


Legislativní rámec a definice

Prvek městských uzlů je vzhledem ke svému významu zakotven ve společné evropské legislativě.


Městským uzlem se v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1679 o hlavních směrech Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (Nařízení TEN-T) rozumí městská oblast, kde dochází ke:

  • kontaktu mezi evropskou, městskou a regionální dopravní infrastrukturou pro cestující a náklad – napojení prvků sítě TEN-T (přístavy včetně terminálů osobní dopravy, letiště, železniční stanice, autobusové terminály a multimodální nákladní terminály umístěné v městské oblasti a jejím okolí) na infrastrukturu regionální a místní dopravy, včetně infrastruktury pro aktivní druhy mobility,  
  • křížení, propojení a integraci různých dopravních módů – městské uzly jsou hlavními přestupními body v rámci jednotlivých druhů dopravy nebo mezi nimi,  
  • rozhodující potřebě zajištění efektivních opatření pro optimalizaci dopravy z hlediska logistických potřeb a řízení udržitelné městské mobility – městské uzly jsou výchozími nebo cílovými místy (poslední kilometr) pro cestující a náklad přepravovaný v síti TEN-T.    
 
Aktuální Nařízení TEN-T (2024/1679) znamená oproti předchozí platné legislativě významné posílení prvku městských uzlů sítě TEN-T.
 
  1. definuje problematiku městských uzlů v rámci vlastní legislativní části (v článcích 40–42)
  2. posiluje roli městských uzlů jako funkčních logistických a inteligentních dopravních center, nikoliv pouze jako tranzitních bodů
  3. zavádí jednotnou metodiku a vymezuje větší počet městských uzlů sítě TEN-T

Města, která se nacházejí v centru každého městského uzlu sítě TEN-T jsou uvedena v rámci Přílohy II Nařízení TEN-T.

Aby byl městský uzel součástí sítě TEN-T, musí mít nejméně 100 000 obyvatel. Pokud na úrovni regionu NUTS2 takový městský uzel neexistuje, jedná se o hlavní uzel tohoto regionu. V každém regionu NUTS2 každého členského státu EU je tímto stanoven alespoň 1 městský uzel. Celkový počet městských uzlů v rámci evropské sítě TEN-T je nyní 424.  

Relevance pro Českou republiku

V ČR je vymezeno 10 městských uzlů:
  • Praha
  • Brno
  • Ostrava
  • České Budějovice
  • Plzeň
  • Hradec Králové
  • Pardubice
  • Liberec
  • Olomouc
  • Ústí nad Labem
 

Povinnosti městských uzlů

 
Pro městské uzly vyplývají z platné legislativy TEN-T konkrétní závazné požadavky:

 
  • zajištění dostupnosti infrastruktury pro dobíjení a doplňování alternativních paliv v souladu s nařízením (EU) 2023/1804
 
  • do 31. prosince 2027
- přijetí a monitorování plánu udržitelné městské mobility 

- shromažďování údajů o městské mobilitě v oblasti udržitelnosti, bezpečnosti a přístupnosti a jejich předkládání Komisipodle ukazatelů a metodiky, které budou specifikovány prováděcím nařízením (delegovaným aktem), který Komise zveřejní v lednu 2026

 
  • do 31. prosince 2030
 - rozvoj multimodálních uzlů osobní dopravy s cílem usnadnit spojení prvního a posledního kilometru, včetně usnadnění přístupu k infrastruktuře veřejné dopravy a aktivní mobilitě, a vybavených alespoň jednou dobíjecí stanicí pro obsluhu autobusů a autokarů 


 
  • do 31. prosince 2040
 - rozvoj alespoň jednoho terminálu multimodální nákladní přepravy a dostatečnou překládkovou kapacitu v rámci městského uzlu nebo v jeho okolí 
 
 

Priority pro městské uzly

 
  • plynulé napojení městských a regionálních dopravních systémů na páteřní koridory s cílem zvýšení výkonnosti TEN-T
  • zajištění multimodálního propojení mezi osobní a nákladní dopravou  
  • podpora přesunů z individuální automobilové dopravy na veřejnou nebo železniční dopravu
  • podpora zvýšení podílu veřejné dopravy a aktivních druhů dopravy, včetně bezpečné a chráněné infrastruktury pro aktivní druhy dopravy  
  • zajištění kvalitní infrastruktury pro udržitelnou městskou mobilitu a optimalizace plánování dopravy v souladu s plány udržitelné městské mobility
  • zvýšení dostupnosti a propojení mezi městskými a venkovskými oblastmi a přístup k inteligentní, udržitelné a cenově dostupné dopravě  
  • zavádění digitálních technologií a inteligentních dopravních systémů (ITS) pro optimalizaci provozu a zlepšení řízení dopravních toků, snížení kongesce a zvýšení bezpečnosti provozu  
  • snižování emisí v městském prostředí a zlepšování kvality života obyvatel, ekologizace městských vozových parků a zmírnění vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní dopravy  
  • podpora efektivní dopravy a mobility s nízkou hlukovou zátěží  
  • podpora efektivních logistických zařízení nákladní dopravy v městských oblastech s cílem zlepšit konsolidaci dodávek

 

Financování

Opatření v oblasti investic řešení integrované udržitelné městské mobility je možné financovat z Nástroje pro propojení Evropy (CEF) - Doprava.
 

 

Role Ministerstva dopravy ČR

Národní kontaktní místo pro plány udržitelné městské mobility - koordinace všech aktérů a zajištění efektivní spolupráce mezi městy, regiony, státní správou, provozovateli infrastruktury a EU

Kontakt:

Ministerstvo dopravy – Odbor fondů EU
Michal Ulrich - michal.ulrich@md.gov.cz
tel.: +420 225 131010 / +420 725 492 892
 
  

Užitečné odkazy

 
Nařízení (EU) 2024/1679 o TEN-T
 
Nařízení (EU) 2021/1153 o Nástroji pro propojení Evropy (CEF 2)
 
Evropská strategie pro inteligentní a udržitelnou mobilitu (2020)
 
Metodika plánování udržitelné městské mobility – SUMP EU Guidelines



 

Aktuality:

Konference SUMP 2025 - více zde






Poslední aktualizace: 20. 10. 2025

 
CS-Spolufinancovano-Evropskou-unii_POS.jpg