Strategie a iniciativy

Strategie a iniciativy
Koncepce výzkumu, vývoje a inovací v rezortu dopravy do roku 2030
Základním strategickým dokumentem pro oblast dopravního výzkumu, vývoje a inovací je Koncepce výzkumu, vývoje a inovací v resortu dopravy do roku 2030. Tento strategický rezortní dokument schválený ministrem dopravy v roce 2016 a aktualizovaný v roce 2018 určuje základní priority dopravního výzkumu, které jsou v souladu s národními strategie pro oblast výzkumu, vývoje a inovací a strategickými materiály z oblasti dopravy. Mezi tyto priority patří udržitelná doprava, interoperabilní doprava, bezpečná doprava, ekonomická doprava, inteligentní doprava a prostorová data v dopravě. Tyto priority jsou realizovány v rámci resortního programu aplikovaného výzkumu Doprava 2020+, který administruje Technologická agentura ČR.
Celá Koncepce je dostupná zde

Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky 2021 – 2027
(RIS3 strategie)
Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR 2021–2027 (z anglického Research and Innovation Strategy for Smart Specialisation - RIS3, dále též „Národní RIS3 strategie“) zajišťuje efektivní zacílení prostředků především z evropských, národních a územních rozpočtů na podporu orientovaného a aplikovaného výzkumu a inovací. Národní RIS3 strategie směřuje podporu do vybraných prioritních oblastí, které mají vysoký potenciál pro vytváření dlouhodobé konkurenční výhody ČR založené na využívání znalostí a na inovacích. Identifikace a rozvíjení těchto perspektivních oblastí, tedy „inteligentní specializace“, staví na silných stránkách ČR a jednotlivých krajů. Usiluje o cílené „chytré“ využívání unikátní kombinace příležitostí, které nabízí naše hospodářské zázemí a výzkumné a inovační kapacity. Strategie zároveň identifikuje a řeší slabiny inovačního systému, které ve výsledku představují bariéry pro rozvíjení inteligentní specializace i inovačního prostředí jako celku.  RIS3 strategie doplňují tři přílohy; Příloha 1 Karty tematických oblastí, Příloha 2 Krajské karty a Příloha 3 Indikátory a financování.
Její celé znění včetně příloh je dostupné zde.

Z hlediska dopravního výzkumu jsou relevantní domény výzkumné a inovační specializace 3.1 Ekologická doprava a 3.2 Technologicky vyspělá a bezpečná doprava.

3.1 Ekologická doprava
Doména Ekologická doprava je zaměřena na využití pokročilých materiálů a pokročilých technologií, včetně nanotechnologií a biotechnologií, v silničních a železničních vozidlech, letadlech a dopravě. Ve VaV v této doméně budou využívány i výsledky VaV z dalších KETs (Key Enabling Technologies), zejména Fotoniky a mikro-/nanoelektroniky a Umělé inteligence.
V doméně existuje potenciál pro využívání výsledků VaV zaměřeného na Pokročilé materiály a nanotechnologie, Pokročilé výrobní technologie a Biotechnologie (viz tab. 11), které mohou přispět jak ke zvýšení užitných vlastností vozidel, zlepšení jejich parametrů i snížení náročnosti výroby, tak i ke snížení negativních dopadů dopravy na životní prostředí. Zejména v případě materiálového VaV a VaV zaměřeného na nanotechnologe a biotechnologie bude důležitá spolupráce podniků s VO z veřejného sektoru, které disponují odbornostmi a výzkumnou infrastrukturou pro realizaci takto zaměřeného VaV.

3.2 Technologicky vyspělá a bezpečná doprava
Doména Technologicky vyspělá a bezpečná doprava je zaměřena na automobilový průmysl, resp. letecký, kosmický a bezpilotní průmysl, a výzkum, vývoj a inovace v oblasti výroby drážních vozidel. Cílem je zvýšit spolehlivost a bezpečnost automobilové, letecké i železniční dopravy a provozu na dopravních komunikacích. Doména cílí na využívání moderních technologií, zejména pokročilých elektronických a optoelektronických prvků a systémů, digitálních technologií, ICT a technologií využívajících umělou inteligenci v dopravních prostředcích, ve sledování, řízení a zajištění bezpečnosti dopravy a dalších oblastech, které souvisejí s dopravou. Bezpečná doprava spočívá, mimo autonomních systémů řízení a senzorice, také v oblasti integrované bezpečnosti.
 
Inovační strategie České republiky 2019-2030
Jedná se o strategický dokument schválený vládou 4. února 2019. jež je zaměřen především na implementaci možných inovací v české výzkumně-vývojovém sektoru ale i průmyslu a obecně
v ekonomice. Dokument devět strategických pilířů. Z hlediska dopravního výzkumu, chytré infrastruktury a stavebního práva je relevantní pilíř 8. Mobilita a stavební prostředí za jeho realizaci je institucionálně i manažersky zodpovědné Ministerstvo dopravy. Pilíř se zaměřuje na dva aspekty spojené s dopravou; výstavbu a mobilitu.
Mezi cíle toho pilíře patří:
  • vybudovat dostatečně robustní síť dopravně telematických systémů v ČR (na úrovni státu i regionů) a integrovat data z nich do Národního dopravního informačního centra (NDIC) za účelem jejich dalšího využívání pro řízení a ovlivňování dopravy a poskytování k jejich dalšímu využití soukromou sférou,
  • připravit se na široké nasazení automobilů s alternativním pohonem do reálného provozu a umožněním provozu autonomních a automatizovaných vozidel, podpořit další rozvoj automobilového průmyslu v ČR,
  • podporovat realizaci rozsáhlých demonstračních a testovacích pilotních projektů řešení chytré mobility,
  • vytvořit cílenou koncepci podpory chytrých měst, včetně problematiky city logistiky.
Národní plán obnovy
Národní plán obnovy je dokument, který stanovuje podmínky a využití prostředků Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF). Samotný plán obsahuje 6 pilířů, z hlediska dopravního výzkumu je relevantní pilíř 5. Výzkum, vývoj a inovace, komponenta 5.2 Podpora výzkumu a vývoje v podnicích a zavádění inovací do podnikové praxe. V rámci komponenty je navržena reforma s názvem Řešení nových příležitostí a výzev prostřednictvím posilování výkonnosti českých podniků
v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI). Jako doprovodnou investici k realizaci této reformy je mimo jiné uvedena Podpora výzkumu a vývoje v oblasti dopravy, která je realizována skrze resortní VaV program Doprava 2020+. Celkové alokované zdroje činní 350 mil. Kč.