Letiště

Letiště
Právní předpisy

V ČR je 91 civilních letišť. V souladu se zněním zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZCL"), se civilní letiště dělí podle vybavení, provozních podmínek a základního určení na:

1. vnitrostátní (letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů, při nichž není překročena státní hranice ČR, a letů, při nichž není překročená vnější hranice);

2. mezinárodní (celní letiště určená a vybavená k uskutečňování jak vnitrostátních letů a letů, při nichž není překročena vnější hranice, tak i letů, při nichž je vnější hranice překročena).

Podle charakteru se civilní letiště dále rozdělují na:

a) veřejná (letiště přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla);

b) neveřejná (letiště přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla pouze na základě předchozí dohody provozovatele nebo velitele letadla s provozovatelem letiště).

Výčet všech letišť a informace o letištích způsobilých přijetí letu podle přístrojů (IFR letiště) zveřejňuje Ministerstvo dopravy v Letecké informační příručce (AIP), v části AD – Letiště. Informace o všech civilních letištích, která jsou způsobilá přijetí letu vykonaného podle pravidel za viditelnosti (VFR letiště), zveřejňuje Ministerstvo dopravy ve VFR příručce.

Letištěm je dle ustanovení § 2 odst. 7 ZCL územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím. 

Dnem 1. července 2004 ukončil svou činnost státní podnik Česká správa letišť a regionální letiště Brno/Tuřany, Karlovy Vary a Ostrava/Mošnov byly převedeny do vlastnictví krajů. Zároveň došlo ke změně subjektu provozovatelů předmětných letišť převodem na privátní subjekty, akciové společnosti u letišť Brno/Tuřany a Ostrava/Mošnov a společnost s ručením omezeným na letišti Karlovy Vary. Jediným letištěm, které zůstalo v rukách České republiky (Ministerstva financí), resp. akciové společnosti Letiště Praha je Praha/Ruzyně. Uvedené změny byly motivovány řadou faktorů signalizujících nutnost posunu do té doby nevýrazné aktivity uvedených areálů s dostatečně rozvinutou infrastrukturou do formy přímého působení potřeb příslušných regionů v segmentu civilní letecké dopravy a přepravy.

Letiště Brno/Tuřany, Karlovy Vary a Ostrava/Mošnov jsou plně v rukách svých majitelů. Stát v této úloze sehrává roli regulátora, zákonodárce a zajišťuje dohled nad výkonem státní moci v oblasti civilního letectví. Přesto, že nejsou regionální letiště závratně zisková, přinášejí jakýsi sekundární zisk kraji ve formě benefitů z turistického ruchu pro celou oblast kraje, zisk se ovšem již nevrací zpět na tuto vstupní bránu kraje - letiště. V posledních letech téměř všechna regionální letiště zažívají období pozvolného růstu počtu odbavených cestujících a po kritickém pádu poptávky po letecké dopravě v souvislosti s pandemií Covid-19 se počet pohybů a přepravených cestujících začíná vracet na úroveň roku 2019.

Jakýkoliv vzestup poptávky po letecké přepravě je ovšem v konfliktu se závazkem vůči EU o snižování produkce skleníkových plynů. Provozovatelé mezinárodních letišť s velkým množstvím pohybů letadel proto následují světové trendy a zapojují se do aktivit s cílem omezit emise produkované na letištích. Letiště Praha/Ruzyně bylo například v roce 2010 přijato do programu Airport Carbon Accreditation (ACA), jehož cílem je redukovat vlastní produkci skleníkových plynů, které vznikají především ze spotřeby energie a paliv, z dopravy směrem na/z letiště, z provozu letištních mobilních mechanizačních prostředků, z pojíždění letadel a z vytápění a chlazení budov. Mezi další opatření, přispívající ke snižování emisí z leteckého provozu, lze zařadit také projekt implementace postupů přinášejících optimalizaci a harmonizaci v letecké dopravě, tzv. Airport - Collaborative Decision Making (A-CDM), který rovněž probíhá na letišti Praha/Ruzyně.

V letištní síti ČR nelze opomenout také VFR letiště, která jsou využívána převážně ke sportovnímu a rekreačnímu létání nebo leteckým pracím (vyhlídkové lety, letecké školy, ostatní letecké činnosti prováděné za úplatu). Tyto aktivity napomáhají vzrůstu letecké aktivity v České republice. Ministerstvo dopravy se aktivně podílí na stabilizaci letecké činnosti na letištích a soustavně podporuje aktivity všeobecného letectví s cílem zachovat letecký provoz v co možná největší míře.

Pozornost Ministerstva dopravy se soustředí na malá letiště, jejichž nemovitý majetek byl ve vlastnictví státu s přenesenou příslušností nakládat s tímto majetkem na Ministerstvo obrany, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo jiné organizační složky státu. O tento nemovitý majetek (pozemky) byl v minulých letech vyjádřen zájem ze strany Ministerstva dopravy s cílem stabilizovat leteckou činnost na předmětných letištích a zamezit zájmovým skupinám odkoupení těchto pozemků pro jiné neletecké aktivity. V současné době má Ministerstvo dopravy právo hospodařit s letišti Havlíčkův Brod, Hořice, Jičín, Panenský Týnec, Podhořany, Sazená, Stichovice a Toužim.

Počet odbavených cestujících na veřejných mezinárodních letištích (2024):

Praha/Ruzyně – 16 353 522

Brno/Tuřany – 749 153

Ostrava/Mošnov – 488 240

Pardubice – 200 859

Karlovy Vary – 35 368

Mnichovo Hradiště – 559

 



Stáhněte si:
Zpět na výpis článků