Letiště

V ČR je 90 civilních letišť. V souladu se zákonem o civilním letectví (č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se civilní letiště dělí podle vybavení, provozních podmínek a základního určení na:

1. vnitrostátní (letiště určená a vybavená k uskutečňování vnitrostátních letů, při nichž není překročena státní hranice ČR, a letů, při nichž není překročená vnější hranice);

2. mezinárodní (celní letiště určená a vybavená k uskutečňování jak vnitrostátních letů a letů, při nichž není překročena vnější hranice, tak i letů, při nichž je vnější hranice překročena).

Podle charakteru se civilní letiště dále rozdělují na:

a) veřejná (letiště přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla);

b) neveřejná (letiště přijímající v mezích své technické a provozní způsobilosti všechna letadla pouze na základě předchozí dohody provozovatele nebo velitele letadla s provozovatelem letiště).

Výčet všech letišť a informace o letištích způsobilých přijetí letu podle přístrojů (IFR letiště) zveřejňuje Ministerstvo dopravy v Letecké informační příručce (AIP), v části AD – Letiště. Informace o všech ostatních civilních letištích, která jsou způsobilá pouze přijetí letu vykonaného podle pravidel za viditelnosti (VFR letiště) zveřejňuje Ministerstvo dopravy ve VFR příručce.

Letištěm je územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím (§ 2 zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Letiště je z pohledu dopravní infrastruktury chápáno jako veřejná dopravní infrastrukturou (§ 2 odst. 1 písm. k) bod 1. zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Dnem 1. července 2004 ukončil svou činnost státní podnik Česká správa letišť a letiště Brno/Tuřany, Ostrava/Mošnov a Karlovy Vary byly převedeny do vlastnictví krajů. Zároveň došlo ke změně subjektu provozovatelů předmětných letišť převodem na privátní subjekty, akciové společnosti u letišť Brno/Tuřany a Ostrava/Mošnov a společnost s ručením omezeným na letišti Karlovy Vary. Jediným letištěm, které zůstalo v rukách České republiky (Ministerstva financí), resp. akciové společnosti Letiště Praha je Praha/Ruzyně. Uvedené změny byly motivovány řadou faktorů signalizujících nutnost posunu do té doby nevýrazné aktivity uvedených areálů s dostatečně rozvinutou infrastrukturou do formy přímého působení potřeb příslušných regionů v segmentu civilní letecké dopravy a přepravy.

V posledním desetiletí si začaly kraje a obce uvědomovat důležitost regionálních letišť a začaly je podporovat v činnosti a rozvoji. Tato podpora stála majitele nemalé náklady v souvislosti s udržením kroku s rychlým tempem růstu pohybů a přepravených osob, a s přibýváním požadavků kladených zejména na bezpečnost a technické vybavení těchto letišť. Nemalým zatížením byly i úpravy letišť na plné zapojení ČR do schengenského prostoru. Toto připojení přineslo provozovatelům řadu nových povinností, s nimiž souvisela nutnost realizovat opatření ve smyslu technických, stavebních a administrativních změn spojených se značnými finančními náklady. Bylo zapotřebí budovy terminálů architektonicky upravit a zabezpečit v první řadě oddělení toků schengenských a neschengenských cestujících na příletu i na odletu a dále upravit prostory pro pasovou a celní kontrolu. U všech regionálních letišť byl tento úkol řešený formou výstavby nových budov a terminálů, kde došlo k funkčnímu propojení se stávající dopravní infrastrukturou. V důsledku rostoucího rizika teroristických útoků probíhá v současnosti rozvoj letišť především v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy, kdy provozovatelé letišť musejí vynakládat nemalé finanční prostředky na modernizaci bezpečnostních technologií, zařízení atd.

Letiště Brno/Tuřany, Ostrava/Mošnov a Karlovy Vary jsou plně v rukách svých majitelů. Stát v této úloze sehrává roli regulátora, zákonodárce a zajišťuje dohled nad výkonem státní moci v oblasti civilního letectví. Přesto, že nejsou regionální letiště závratně zisková, přinášejí jakýsi sekundární zisk kraji ve formě benefitů z turistického ruchu pro celou oblast kraje, zisk se ovšem již nevrací zpět na tuto vstupní bránu kraje - letiště. V posledních letech téměř všechna regionální letiště zažívají období pozvolného růstu počtu odbavených cestujících a po kritickém pádu poptávky po letecké dopravě v souvislosti s finanční krizí se počet pohybů a přepravených cestujících začíná vracet na úroveň roku 2008.

Jakýkoliv vzestup poptávky po letecké přepravě je ovšem v konfliktu se závazkem vůči EU o snižování produkce skleníkových plynů. Provozovatelé mezinárodních letišť s velkým množstvím pohybů letadel proto následují světové trendy a zapojují se do aktivit s cílem omezit emise produkované na letištích. Letiště Praha/Ruzyně bylo například v roce 2010 přijato do programu Airport Carbon Accreditation (ACA), jehož cílem je redukovat vlastní produkci skleníkových plynů, které vznikají především ze spotřeby energie a paliv, z dopravy směrem na/z letiště, z provozu letištních obslužných vozidel, z pojíždění letadel a z vytápění a chlazení budov. Mezi další opatření, přispívající ke snižování emisí z leteckého provozu, lze zařadit také projekt implementace postupů přinášejících optimalizaci a harmonizaci v letecké dopravě, tzv. Airport - Collaborative Decision Making (A-CDM), který rovněž probíhá na letišti Praha/Ruzyně.

V letištní síti ČR nelze opomenout také VFR letiště, která jsou využívána převážně ke sportovnímu a rekreačnímu létání nebo leteckým pracím (vyhlídkové lety, letecké školy, ostatní letecké činnosti prováděné za úplatu). Tyto aktivity napomáhají vzrůstu letecké aktivity v České republice. Ministerstvo dopravy se aktivně podílí na stabilizaci letecké činnosti na letištích a soustavně podporuje aktivity všeobecného letectví s cílem zachovat letecký provoz v co možná největší míře.

Pozornost Ministerstva dopravy se soustředí na malá letiště, jejichž nemovitý majetek byl ve vlastnictví státu s přenesenou příslušností nakládat s tímto majetkem na Ministerstvo obrany, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo jiné organizační složky státu. O tento nemovitý majetek (pozemky) byl v minulých letech vyjádřen zájem ze strany Ministerstva dopravy s cílem stabilizovat leteckou činnost na předmětných letištích a zamezit zájmovým skupinám odkoupení těchto pozemků pro jiné neletecké aktivity. V současné době jsou na Ministerstvo dopravy převedena práva hospodařit k letištím Havlíčkův Brod, Hořice, Jičín, Panenský Týnec, Podhořany, Sazená, Stichovice a Toužim.

Počet odbavených cestujících na veřejných mezinárodních letištích (2019)

Praha/Ruzyně – 17 804 904

Brno/Tuřany – 543 633

Ostrava/Mošnov – 321 850

Pardubice – 99 850

Karlovy Vary – 62 234

Mnichovo Hradiště – 602